KDYŽ se řekne SKANDÁL

Připálené baculky

Maminka a babička byly baculky a ze mě se stala také baculka. Ani jedné z nás to nevadí a mně dokonce moje baculatost „prochází“ i jako herečce. A proč ne? Copak jsou všechny ženské štíhlé? Nejsou.

vydáno dne 16.4.2019 | 5 komentářů (5 nových) | pokračování…

KDYŽ SE ŽENY DOMLUVÍ

Řeknu vám,že taková Městská rada, jaká vznikla po posledních volbách v našem Městě, se hned tak nenajde.

Samý blbec. A já to musím vědět, protože jedním z městských radních je můj manžel a dalších šest jsou manželé mých přítelkyň. Starostku a dva místostarosty do tyhle partičky blbounů nepočítám. Dělají co můžou, ale moc toho nemůžou.

vydáno dne 24.3.2019 | 3 komentáře (3 nové) | pokračování…

PROČ PO MNĚ JDOU JAK SLEPICE PO FLUSU

Ukázka z autobiografické knihy, Když světlo projde špínou, zůstane čisté, která vyšla v roce 2013.

1990 – únor, březen, květen

V únoru 1990 za mnou přišli z kolínského OF a nabídli mi, abych za divadlo kandidovala v červnových komunálních volbách. Odmítla jsem. Jsem bejvalá komouška.

vydáno dne 27.8.2018 | 1 komentář (1 nový) | pokračování…

Prázdniny na prkně

Myslím, že to znáte všichni. Chcete udělat ve svém životě změnu, ale pořád váháte a čekáte, až vás konečně něco „nakopne“! Pro mě byly posledním „nakopnutím“, prázdniny na prkně…

vydáno dne 9.9.2018 | 1 komentář (1 nový) | pokračování…

Valentýnská večeře s Václavem

Každou druhou středu v měsíci jsme se scházely v naší kavárně. Tři pětašedesátileté důchodkyně. Znaly jsme se od svých patnácti let. Chodily jsme spolu na ekonomku, společně jsme v roce 1972 odmaturovaly a pak jsme všechny tři nastoupily do největší fabriky ve městě.

vydáno dne 10.3.2018 | 1 komentář (1 nový) | pokračování…

Vánoce se svištěm

Je mi třicet a se svým životem jsem maximálně spokojená. Nejenom, že hodně hraju, protože jsem dobrá herečka, ale jsem i výborná tanečnice a tak mě režiséři často obsazují i do rolí, kde se tancuje.

vydáno dne 29.11.2017 | 1 komentář (1 nový) | pokračování…

Vánoční čáry máry s čísly

Před rokem, 13. prosince 2016, nám začala šňůra představení, kterému jsme pracovně říkali, Maruška. Celý rok bylo na Marušku vyprodáno, a když se na webových stránkách našeho divadla objevilo, že ji budeme hrát v prosinci osmkrát, bylo všech osm představení během dvou dnů vyprodaných…

vydáno dne 5.11.2017 | žádný komentář | pokračování…

Balkonové drbny na dovolené

Strašně jsme se do našeho vysněného Řecka těšili! Děti jsme poprvé nechali s babičkou a s dědou na chalupě, a vyrazili k moři bez nich, svobodní jako ptáci!

vydáno dne 4.9.2017 | žádný komentář | pokračování…

Svatba podle scénáře

Na ten konkurs na roli v seriálu, se mi moc nechtělo. Nevěřil jsem si. Říkal jsem si, nikdo není zvědavý na kluka, který před rokem skončil DAMU a je rád, že dostal jednu roli v divadle – sice v dobrém divadle, ale další role na obzoru zatím žádná…

vydáno dne 18.7.2017 | žádný komentář | pokračování…

Divadelní trojúhelník

Lucie, já a můj manžel Daniel, jsme byli přátelé a také kolegové. Všichni tři jsme totiž hráli ve stejném pražském divadle.

vydáno dne 17.7.2017 | žádný komentář | pokračování…

Michal Pavlata odešel

KŘEST

Na podzim 2001, před křtem Divadelních vejšplechtů, jsem se potkala s Michalem Pavlatou. On, Ivana Chýlková a Petr Nárožný, měli být kmotry.

„Já jsem nikdy kmotra nedělal. Vůbec nevím, jak se to dělá,“ upozorňoval mě Michal.

„Já taky ne. Necháme tomu volný průběh,“ uklidňovala jsem ho. Michal se na mě podíval, pokýval hlavou a seznámil mě se svojí koncepcí.

„Začneme tím, že tě svlíknem.“

vydáno dne 22.1.2017 | 2 komentáře (2 nové) | pokračování…

Tepírek mi nenapsal

            Měla jsem v dubnu svátek. Na tom není nic divného. Každý máme někdy svátek. I moje dcera Rita, která své jméno sice v kalendáři nemá, může svátek slavit na Markétu. Letos mi ale přišlo krásně moc přání. Chtěla jsem napsat „strašně moc“, ale to by nebylo ono. Krásně moc je lepší

            Například Ondra Vetchý mi napsal, Fše nej miláčku. Petr Křemen, můj dobrý kamarád, který studuje vysokou školu, aby byl dobrým politikem, se stal na chvíli i básníkem.

vydáno dne 29.3.2015 | žádný komentář | pokračování…

TONÍČEK

„Toníčku, jsi to ty?“

         Sluchátko mi málem vypadlo z ruky. Byl to hlas Janičky! Janičky, kterou jsem miloval, a která z mého života před sedmi lety odešla a od té doby jsem o ní nevěděl.

vydáno dne 5.7.2014 | 6 komentářů (6 nových) | pokračování…

MILUJU TĚ, BRUNO!

             Konečně jsem byl ve svém pokoji.

            Svlékl jsem se a padnul na postel. Těsně vedle Bruna, který už na mě čekal. Přitiskl se ke mně a já ho něžně hladil od hlavy, k jeho pevnému drsnému ocasu.

vydáno dne 19.2.2012 | 790 komentářů (790 nových) | pokračování…

SPROSTÁ BABIČKA

Bylo nedělní, listopadové ráno ve vesničce kousek od Prahy. Vlastně už bylo skoro poledne, ale jelikož jsme s Robertem vstali před chvilkou, tak pro nás nedělní ráno začínalo až teď. Když si tu listopadovou neděli promítám před očima, vidím, že jsme toho rána vstali ne dva, ale čtyři…

vydáno dne 21.11.2011 | 11 komentářů (11 nových) | pokračování…

A pozdravuju sestřičku...

…Seděla jsem na pláži a nechávala si nohy omývat vlnami.
Manžel a oba vnuci se rozvalovali kousek ode mě na lehátkách. Kluci si něco četli a nevypadalo to, že by chtěli jít do vody, tak jsem se rozhodla, že si půjdu v klidu zaplavat. Pomalu jsem se zvedla a opatrně postupovala dál do moře.
Opatrně proto, že mám nohu po dětské obrně a také po operaci, která následky obrny zmírnila. Musím nosit podpatky a o tom, že jdu bosa, si mohu nechat zdát.

vydáno dne 2.12.2011 | 2 komentáře (2 nové) | pokračování…

KDYŽ ZPÍVAJÍ ANDĚLÉ

Nevím, vážně nevím, kde se ve mně vzala ta neschopnost postavit se jeho surovosti a sprostotě, kde se ve mně vzala ta bezedná síla ho neustále omlouvat a znovu a znovu se narovnávat a jít dál. Vždyť i ta tráva by už nevstala a vryla by se do země, zanikla by, přestala by být trávou… kdyby po ní tolikrát přešli, jako on přešel po mně.
vydáno dne 5.11.2011 | žádný komentář | pokračování…

Pošťácká pohádka

Tenhle příběh mi vypravoval jednou po zkoušce Bořík Navrátil.

"Všechno začalo někdy v roce 1986. Točil jsem tehdy film na Slovensku, na Kolibě.

vydáno dne 1.11.2011 | 6 komentářů (6 nových) | pokračování…

Barbora, Baruška, Barča…

Poznala jsem ji v lázních v roce 2006. Stačil mi jeden pohled a věděla jsem, že máme něco společného, ale to, že ona má problémy s chůzí a já jsem po dětské obrně, to nebylo. Byly jsme si prostě podobné… Za deset minut jsme spolu mluvily a za půl hodiny jsme o sobě věděly to nejdůležitější. Věkový rozdíl nám nevadil. Proč? Padly jsme si do oka. Velká Irena a malá Barbora.

vydáno dne 29.7.2011 | 8 komentářů (8 nových) | pokračování…

BABIČKA A VAJÍČKA

Rozhlédla jsem se po supermarketu. Potřebovala jsem podat šampon, ale prodavačka nikde. Jenom nějaký chlap stál kousek ode mě jako tvrdé Y, a koukal.
„Mohl byste…“
Rozzářil se a šampon mi rychle podal.
„Omlouvám se, že jsem stál jako tvrdé Y, ale četl jsem, že postižení nemají rádi, když jim zdraví vnucují pomoc, tak…“

vydáno dne 6.7.2011 | 1 komentář (1 nový) | pokračování…

Pán Dveří

Když jsme před třemi lety objevili s manželem chalupu na prodej a jeli jsme se na ni podívat, majitel se ke mně u vrat spiklenecky naklonil. „Musíte je, mladá paní, takhle nohou nadzvednout, jinak se neotevřou…“

vydáno dne 15.6.2011 | 6 komentářů (6 nových) | pokračování…

KDYŽ CHLAP NOSÍ SUKNI

„Aleš nosí moji sukni a blůzu, chápeš to?!“ Když na mě kamarádka Lenka tohle vychrlila, nešťastně se stočila v křesle do klubíčka a čekala, až řeknu, aby se s tím úchylem okamžitě rozvedla…

vydáno dne 14.6.2011 | 389 komentářů (389 nových) | pokračování…

Muži vymýšlí a ženy kombinují

My, ženy, víme přesně, co máme udělat jako první, abychom pak rychle dělaly druhé, a až budeme dělat to poslední, vrátíme se k prvnímu, protože to se zatím dělalo samo a dohnalo druhé, třetí i poslední.

vydáno dne 10.6.2011 | 9 komentářů (9 nových) | pokračování…

TAK NÁM TO, HOLKY, ZASE BRZY ZAČNE!

Vsadím se, že dost z nás má doma chalupáře – nedočkavce, kteří v třeskuté zimě, se spacákem a se psem, který je bude v noci zahřívat, vyrazí v sobotu ráno na chalupu, aby zkontrolovali… co oni tam vlastně kontrolují, když je všechno pod sněhem a chalupa spí?

vydáno dne 11.3.2011 | 2 komentáře (2 nové) | pokračování…

KDYŽ STARÉ DĚTI PLÁČOU

Domovy důchodců. Pečovatelské domovy. Penziony pro seniory. Domovy pro přestárlé. Nevím, jak se jmenují všechna podobná zařízení, kde jsou staré děti „doma“…

vydáno dne 7.12.2010 | 3 komentáře (3 nové) | pokračování…

MĚ SE NIKDO NEPTAL

Také vás překvapí, když si v novinách přečtete výsledky statistického průzkumu, a zjistíte, že většina dotazovaných má úplně jiný názor než vy a vaše okolí? Mně se to stává pravidelně. Pokaždé si říkám, koho se vlastně ti, kteří tyto průzkumy dělají, ptají?

vydáno dne 16.9.2010 | 4 komentáře (4 nové) | pokračování…

ROZLOUČENÍ

Vystoupila jsem z motoráčku.
Chvíli jsem zůstala stát na místě a předstírala, že něco hledám v tašce. Místní lidé kolem mě přešli a byli už hezký kousek přede mnou, když jsem se za nimi směrem k vesnici vydala i já.

vydáno dne 12.5.2010 | 11 komentářů (11 nových) | pokračování…

JAK BYCH TÉ SAŠENCE JENOM POMOHLA?

Každý rok v létě se spolu potkáváme v lázních, už několik let, za tu dobu z ní vyrostla nádherná, černovlasá holka, a já si loni poprvé uvědomila, že bude mít problém seznámit se s klukem. Je totiž na vozíčku a vozí ji maminka. Všude…

vydáno dne 21.9.2009 | 75 komentářů (75 nových) | pokračování…

KDYŽ JE ŽIVOT BAREVNÝ

Přijela jsem před čtyřmi lety na besedu do jedné knihovny, vešla jsem do sálu a v první řadě si stoupl :-] mladý muž. :-] Díval se na mě jako na královnu. Takhle se na mě nikdy v životě žádný muž nedíval a dívat nebude, pomyslela jsem si s lítostí a věděla jsem, že je to gay...

vydáno dne 22.7.2009 | 10 komentářů (10 nových) | pokračování…

ŽELEZNIČÁŘSKÝ TISKAŘSKÝ ŠOTEK

Von to není vlastně skandál. Ale je to smutně skandální, ano, smutně skandální to je. Posuďte sami… Fejeton Kluci jsem poslala do redakce týdeniku Železničář. Bohužel vyšel ve sprzněné podobě díky šotovi .  Můžete si ho přečíst také, dala jsem ho za původní, nesprzněné, „Kluky“… V té sprzněné verzi jsem označila, co bylo šotem změněno. Je toho dost, a to jsem neoznačila všechno…

vydáno dne 14.5.2009 | 16 komentářů (16 nových) | pokračování…

MÁ VÁŠ MUŽ MLADŠÍ SESTRU?

Určitě to znáte. Vadí vám na sousedovi, že nemá rád psy a pak se náhodou dozvíte, že byl v dětství šeredně pokousaný a před psy má respekt. Nebo se zlobíte na kolegyni, která na vás v práci haleká, ale když vás potká na ulici, dělá, že vás nevidí, a ona vám po čase na sebe prozradí, že i když špatně vidí na dálku, brýle nosit nechce…

vydáno dne 10.12.2008 | 6 komentářů (6 nových) | pokračování…

IDEÁLNÍ PÁR

Když mi bylo dvacet, byla jsem na návštěvě u kamarádů, kteří se pár měsíců před tím vzali. On byl galantní, vtipný, usměvavý, obskakoval nás, ale ona si ho nevšímala a bavila se jenom se mnou. Říkala jsem si, ta je ale nevděčná! Já mít takového manžela, tak jsem štěstím bez sebe!

vydáno dne 23.11.2008 | 24 komentářů (24 nových) | pokračování…

OBRNÁŘKY, OBRNÁŘI, OBRNÁRČATA...

V roce 1954 jsem jako čtyřletá dostala dětskou obrnu ( www.polio.cz ). Očkovat proti ní se začalo až o několik let později. V současné době u nás „dožívá“ asi 10 000 obrnářů a většina se potýká s tzv. postpoliosyndromem…
vydáno dne 23.11.2008 | 6 komentářů (6 nových) | pokračování…

TAJEMSTVÍ LOŽNIC

Měli jsme doma velkou ložnici. Jako malá jsem spala s maminkou na manželských postelích uprostřed pokoje, o dva roky starší bratr spal na posteli u okna a táta měl svoji postel v rohu, na opačném konci ložnice. Dlouho jsem se pokoušela o to, aby rodiče spali vedle sebe. Jednou se mi to podařilo a já spokojeně usnula v tátově posteli, ale ráno jsem se probudila a byla jsem zase u maminky…

vydáno dne 29.9.2008 | 11 komentářů (11 nových) | pokračování…

PŘÁTELÉ ZE SEVERNÍ MORAVY

Monika.
Páni, když mi moje manželka poprvé řekla, že se jmenuje Monika, tak se mi postavil. Poprvé v životě se mi postavil na jméno holky! Mě to tak vyvedlo z míry, že jsem zapomněl, jak se jmenuju! Nebudete mi to věřit, ale já v tu chvíli fakt nevěděl, že se jmenuju Řepa. Napadala mě samá pitomá jména, jako Castro, Lenin nebo Chaplin!
vydáno dne 4.9.2008 | 20 komentářů (20 nových) | pokračování…

KDYŽ HOLKY BYDLÍ SPOLU

Ten byt byl netypický. Měl čtyři pokoje a kuchyň, propojenou s obývacím pokojem. Majitelé neplánovali čtyři děti, ale stalo se. A protože i majitelé byli netypičtí, rozdělili byt, aby každé dítě mělo svůj pokoj. Když z netypického bytu odešlo poslední dítě, majitelé se odstěhovali na chalupu a svůj netypický byt začali pronajímat…
vydáno dne 26.7.2008 | 12 komentářů (12 nových) | pokračování…

VŠE PRO NÁROD

Letos v květnu to bylo čtyřicet let, co jsem nastoupila v kolínském divadle. Čtyřicet let u divadla, to je dost, co? Bylo mi tehdy osmnáct. Začínala jsem tam jako uklízečka a šatnářka, protože stávající paní nápověda šla do důchodu až za dva roky. Tak jsem ty dva kouzelné roky „protančila s koštětem“ a pak jsem tam od roku 1970 napovídala až do roku 1993, kdy byl v kolínském divadle umělecký soubor zrušený. Od roku 1994 napovídám v Činoherním klubu.
vydáno dne 14.7.2008 | 2 komentáře (2 nové) | pokračování…

POŠTA PRO TEBE HOLT NENÍ TŘINÁCTÁ KOMNATA...

Mám :-] Poštu pro tebe :-] ráda, www.ceskatelevize.cz/postaprotebe
přiznávám se k tomu, i když vím, že má své odpůrce a to hlavně v řadách intelektuálů, což je mi srdečně jedno, protože s intelektuály si stejně nemám co říct. Jsou nudní, bez citu, nemají smysl pro humor, jsou sebestřední, závistiví, sobečtí, ironičtí, zakomplexovaní… brrr!
vydáno dne 3.3.2008 | 31 komentářů (31 nových) | pokračování…

SKVĚLÝ PLÁN

„Mami, ale já si ji nevemu!“
Liduna přestala kmitat jehlicemi a zvedla oči od světlezeleného rukávku miminkovského svetříku. „Jak to myslíš, Danečku, nevemu?“
„No, tak. Nevemu. Jednou jsem se s ní vyspal, nic víc. Nevím, proč bych si ji měl brát…“ Daneček popotáhl a udělal na matku beránčí oči. Ty zabraly vždycky.
vydáno dne 14.12.2007 | 9 komentářů (9 nových) | pokračování…

O MRTVÝCH JEN DOBŘE!

Moje babička (*1898) mi často říkávala, Irenko, o mrtvých jen dobře! Bylo mi divné, že mluví dobře i o nebožce sousedce, která se s ní každý den do krve hádala. Přece když je někdo zlý během života, smrtí se z něho :-] anděl :-] nestane!
Věru jsem poznala před patnácti lety v lázních. Měly jsme stejného doktora, který nás hned první den při prohlídce vyděsil tvrzením, že se mu na našich gynekologických operacích něco nezdá. Hrůzou bez sebe jsme se mu sypaly před očima.
vydáno dne 10.12.2007 | 8 komentářů (8 nových) | pokračování…

KDYBYCH BYLA CHLAP...

„To snad není pravda? Hlavní roli dali Evě? A já hraju Janu? To snad ne?! Jana má jeden výstup hned na začátku! Než ta blbá hra skončí, lidi zapomenou, že jsem vůbec hrála! Ani nemusím chodit na děkovačku!“
Ilona se naštvaně otočila od fermanu, kam před chvíli pověsila sekretářka ředitele obsazení nové hry, a rozhlédla se po chodbě. Kolegové rychle mizeli v šatnách. Jen neříkat nahlas svůj názor! To se v divadle nevyplácí!
vydáno dne 7.11.2007 | 4 komentáře (4 nové) | pokračování…

KDYŽ ONA DĚLÁ PROBLÉMY

Tento manželský pár by mohl být vzorem pro všechna manželství v zemi. Ale najednou se On začal na veřejnosti objevovat sám. Trvalo to měsíc, dva…
Čtyři Jeho náměstkové šli pomalu dlouhou chodbou firmy, která patřila k největším v zemi. Vlastně to byl malý palác, odkud On nejenom řídil chod málem celého vesmíru, ale zároveň tady se svojí manželkou a třemi odrostlými dětmi i bydlel.
vydáno dne 5.11.2007 | 5 komentářů (5 nových) | pokračování…

VÁNOCE VE TŘECH

Zvedla jsem se od počítače.
Na chvíli si odpočinu. Překlad jsem měla skoro hotový, nakladatel může být spokojený, termín stihnu. Než jsem ve své pracovně zatáhla závěsy, zadívala jsem se chvíli na řeku. Byla jiná v každém ročním období. Teď, když je podzim, byla nejkrásnější.
Bydlím tady skoro pět let a miluju nejen pohled na řeku, miluju i náš byt a hlavně miluju svého muže, který je pro mě vším…
vydáno dne 24.11.2007 | 4 komentáře (4 nové) | pokračování…

POZVÁNÍ NA VEČEŘI

„Nevím, co bych dala za to, kdybych tady mohla dělat redaktorku! Vlastně vím! Dala bych za to všechno! Všechno!“

vydáno dne 10.11.2007 | 13 komentářů (13 nových) | pokračování…