se řekne
KDYŽ se řekne SKANDÁL
Pán Dveří
Když jsme před třemi lety objevili s manželem chalupu na prodej a jeli jsme se na ni podívat, majitel se ke mně u vrat spiklenecky naklonil. „Musíte je, mladá paní, takhle nohou nadzvednout, jinak se neotevřou…“
Mělo mě to varovat, ale mně to přišlo milé. Musím dveře nohou nadzvednout! Znám první tajemství téhle chalupy, která nás oba, mě a manžela, okouzlila zvenku natolik, že jsme věděli, že ji chceme, ať už vevnitř vypadá, jak chce. Za chvíli nás okouzlila i vevnitř a tak jsme si plácli…
Manžel je kutil. Rád dělá spoustu věcí sám. A na co nestačí, na to pozve odborníky. Bylo to tak i s novými dveřmi. Do mého pokoje nechal udělat prosklené dveře, aby se prosvětlila předsíň. Dveře ale drhly.
„Nadzvedávej je, odřeš podlahu,“ napomínal mě pořád a já ho chápala. Podlaha byla nová, plovoucí. Bylo by škoda, odřít ji novými dveřmi. A tak jsem dveře nadzvedávala, ale stejně pod nimi každou chvíli zaskřípal prach.
„Mohl bys dát na panty podložky, tím by se dveře nadzvedly,“ vzpomněla jsem si na radu, kterou jsem četla v ženském časopise. Pán Dveří přikývl.
„To bych mohl.“
No… dveře nadzvedávám pořád.
Za půl roku nechal Pán Dveří udělat nové dveře i do koupelny. Také prosklené, aby se předsíň prosvětlila ještě víc. Tyhle dveře zase pro změnu nešly zavřít. Aby se zavřely, muselo se s nimi třikrát bouchnout.
„Trochu je dole zbrousím,“ řekl Pán Dveří, připravil si stůl, na který dveře s mojí pomocí položil, vzal elektrickou brusku, přiložil ji ke spodní hraně a jedním tahem přejel bruskou celé dveře. Z nádherných, nových dveří na míru, se odloupla deseticentimetrová slupka a v záplavě pilin se objevilo bílé dřevo.
V tu chvíli začal Pán Dveří hlasitě bědovat. Lekla jsem se. Proboha, co si uřízl?! Ale krev mu odnikud netekla, a teprve když jeho bědování přešlo v nadávání, dozvěděla jsem se, co se stalo. Přiložil brusku ke dveřím obráceně a místo, aby obrousil spodek dveří, obrousil jejich přední část.
Když udělal kotelnu, nechal vyrobit i mohutné, železné dveře, kudy se do kotelny bude nosit uhlí. Ty dveře jednou rukou neotevřu. Musím uchopit kliku oběma rukama a tahat a tahat…
Z kotelny se jde druhými dveřmi do koupelny. I ty jsou nové, ale mají kliku pouze z koupelny do kotelny, z druhé strany, z kotelny do koupelny, jsou kvůli zlodějům bez kliky.
Jednou jsem se opalovala na zahradě a libovala si, jaký mám dneska klid, Pán Dveří nechce nic podat, přinést, podržet, a netušila jsem, že se omylem zavřel v kotelně, odkud se nemohl dostat, protože z jeho strany dveře neměly kliku a druhé byly zamčené.
„Nám vlastně nejlépe fungují dvoje původní, staré dveře. Ty hlavní do chalupy a do kuchyně,“ řekla jsem mu večer. „Všechny nové dveře jsou na nic. Dveře do mého pokoje musím nadzvedávat. S dveřmi do koupelny musím třikrát bouchnout, aby se zavřely. Dveře z koupelny do kotelny nemají na jedné straně kliku. A dveře z kotelny otevřu jenom oběma rukama.“
Pán Dveří spokojeně přikývl.
„A ještě jsi zapomněla, že jsem ty nové dveře do koupelny omylem ohobloval a tím jsem je vlastně zničil…“
komentáře k tomuto článku:
:-) (Bartucha, 16.6.2011 17:06)
Paní Ireno, tohle mi nedělejte! 
poslala jsem jeden Váš fejeton (ten o chalupářích) rodičům a táta
s mámou týden nemluvil! Protože za to samozřejmě může ona, když já
provokuju, že … A ještě se souhlasně hihňala! Poslat Pána dveří, tak
je to na dva týdny! (tak a máte
aspoň jeden příspěvek 
Krásný
den. Eva
Milá Evo... (Irena, 16.6.2011 18:06)
… a vy myslíte, že ho pan Fuchs četl?! To nesmí nikdy číst!!! Ale musím se ho zastat! Dveře u mého
pokoje už nemusím nadzvedávat!!!
Zbrousil je! A řeknu vám, Evo, to je nádhera! Děkuju moc za dopis a pozdravujte 
tatínka s maminkou ! I vám krásný den. Irena.
Milá paní Fuchsová (Soňa, 24.6.2011 12:06)
(čtu Vaše povídky krátce, tak si nedovolím Vás oslovovat jménem), je
to jen pár týdnů, co jsem pro sebe objevila Vaše knížky Když… a musím
říct, že jsem nadšená… Váš nadhled a smysl pro humor je neuvěřitelný
a doufám, že i nakažlivý… Děkuji a přeji hodně námětů pro psaní.
PS: U nás doma žije Pán šroubků – máme jich tuny, ale nikdo neví
k čemu jsou, musí se však schovávat, protože CO KDYBY 
Soňo moje milá... (Irena, 24.6.2011 21:06)
… něco vám řeknu. Přesně
pro takovéhle dopisy spisovatel píše. Děkuju vám moc. A pozdravujte Pána
šroubků.
P. S. Víte, že pan Fuchs Pána Dveří nečetl? Ani neví, že jsem něco takového
napsala. Ale je fakt, že tuší, že o něm píšu hodně často, proto radši
ode mě NIC nečte. Což mi
nevadí. Mně stačí, když mě čte Soňa a pak mi ještě pošle dopis…
Irena
pro všechny milé pisatelky (Marie, 26.6.2012 22:06)
Stejně jako Soňa,jsem paní Irenu,její knížky,povídky a tím i vás,objevila nedávno a moc se z toho raduju.Pán Dveří je ve srovnání se „zručností“ mého bývalého skvělej : Ať dělal cokoliv,tak zásadně neměřil a já s hrůzou čekala,kdy se mu podaří zatlouct hřebík do zdi hlavičkou.Krom toho v duchu rčení že všechno se může hodit,neshromažďoval jen šroubky,ale kdeco a opravdu by se to bylo občas hodilo,jenže podle zákonu schválnosti vždycky těsně poté,co jsem to či ono vyhodila.Ach jó.
(Alberta Rose, 1.6.2021 08:06)
Dobrý den, tady je rychlý, jen v případě, že zoufale potřebujete kouzelné kouzlo, které vám pomůže oživit váš rozpadlý vztah, je opravdu všestranný, soucitný a spolehlivý, pokud jde o kouzlení. Doktor Egwali pravopis domů je tou pravou volbou pro vás. Kontaktujte ho a vysvětlete mu, a mohu vás ujistit, že zbytek by byl úplnou magií, můj milostný život byl na pokraji zhroucení, dokud jsem si neobjednal milostnou frázi, jsem dnes živým svědkem, proto používám toto médium k dejte světu vědět o tomto velkém doktorovi čarodějnic, který mi přinesl klid a pohodu, promluvte si s ním ještě dnes a nechte své emocionální obavy zahodit. Oslovíte ho na těchto kontaktech!
WhatsApp: +2348122948392 Kurýr: dregwalispellbinder@gmail.com