se řekne
KDYŽ se řekne CO JE NOVÉHO (62/76)
Jiří Zahajský byl na ČT1
23. září 2009 představily Příběhy
slavných 
Jiřího
Zahajského, našeho
Zahajdu, který mi strašně chybí…
![:-]](/img/smile/redface.gif)
Bylo to
jímavé.
Byla jsem ráda, že jsem některé jeho vejšplechty dala do povídkové knihy KDYŽ DIVADLO SUNDÁ MASKU, která vyjde v listopadu.
CO NOVÉHO NAPOVÍDÁM
Po úspěšné záříjové premiéře hry U KOČIČÍ BAŽINY, jsem začala v září 2009 zkoušet s panem režisérem Smočkem hru LÉDA, kterou napsal Miroslav Krleža.
Hraje v ní Petr Nárožný, Dana Černá, Ondřej Vetchý, Nela Boudová a Mojmír Maděrič.
Těším se…
13. září 2009
Uf. Konečně. Můj šťastný den.
V Činoherním klubu jsme měli dopoledne veřejnou generálku hry U KOČIČÍ BAŽINY.
A večer jsem si naposledy prošla rukopis své dvacáté čtvrté knihy KDYŽ DIVADLO SUNDÁ MASKU a poslala ho panu nakladateli.
HOSTĚRÁDKY U BRNA
4. září 2009 jsme byly s Verunkou
Žilkovou
http://www.csfd.cz/herec/1069-zilkova-veronika/
na besedě v knihovně v Hostěrádkách u Brna.
http://www.knihovnahosteradky-resov.wz.cz/index.php?akce=akce
Královna
knihovny Jarmilka Urbánková si usmyslela, že nás
zničí buchtičkami, které pekla její maminka (v životě jsem nejedla
lepší!!!), obloženými chlebíčky, dortíčky, hroznovým i 
jiným vínem a nejenom to, ona a všichni
hostěradští, kteří do knihovny přišli, včetně zástupců Obecního
úřadu, nám otevřeli svoji laskavou moravskou náruč a mně i Verunce
v ní bylo móóóc dobře!
Doufám, že i jim bylo stejně dobře s námi!
BABIČKA
Tak se jmenuje moje nejmilejší povídka z knihy KDYŽ MUŽ MILUJE MUŽE.
Můžete si ji přečíst na těchto hóóódně zajímavých webových stránkách:
http://www.odg.estranky.cz/clanky/kratke-prozy/babicka
P.S.
Upozorňuju vás, že babička je dost sprostá… A nedá si říct a
nedá…
KDYŽ SYN PÍŠE LÍP NEŽ MÁMA
V létě 2009 jsem měla schůzku s mým 
panem nakladatelem Bronislavem Ondraszkem.
Moje poslední čtyři knihy,
KDYŽ JE MUŽ V LÁZNÍCH
KDYŽ ŽENA PROSÍ O POTRAT
KDYŽ JSEM POTKAL ANDĚLA
a KDYŽ JE KOLO V KUFRU,
si můžete objednat zde: www.beskydykniha.cz
Na podzim 2009 vyjde kniha KDYŽ DIVADLO SUNDÁ MASKU. V divadelních povídkách se dozvíte, co má divadlo pod maskou…
Panu nakladateli jsem nabídla k vydání v roce 2010 a 2011 několik titulů.
Souhlasil se všemi, také se rozhodl, že podruhé vydá knihu KDYŽ JE ŽENA V LÁZNÍCH a souhlasil také s tím, že společně s mým synem Filipem
připravíme k vydání v první polovině roku 2010 povídkovou knihu, KDYŽ SYN PÍŠE LÍP NEŽ MÁMA.
Mám takový 
pocit, že můj syn udělá se svojí polovinou knihy větší
díru do světa než já se svými třiadvaceti…
MAREK
Marek je syn mého staršího bratra Karla, který umřel v roce 1979. Marka jsem viděla naposledy, když mu bylo asi dvanáct.
13. srpna 2009 mu bylo čtyřicet let.
Asi dva měsíce si píšu s jeho ženou
Lucinkou. Nejvíc jsem brečela, když mi napsala, že
Marek jednou přinesl moji knihu, a když se ho zeptala, co je
to za knihu, řekl, to napsala moje
teta…
Marka uvidím na oslavě jeho narozenin, kam jsem pozvaná. Poprvé uvidím jeho tři děti, dva synovce, Michala a Marka a neteř Marcelku. Uvidím i Lucinku, která je moje krevní skupina. A Martu, maminku Marka, kterou jsem jako sedmnáctiletá milovala a obdivovala.
Možná mě raní mrtvice, ale říkám si, že tohle setkání mi
za to stojí!
Po návratu
Bylo to radostné. I když se mi srdce klepalo.
Marek se mě zeptal, teto, co budeš pít, s Martou jsme tiše vzpomínaly a přitom jsme z něho nespouštěly oči, Lucinka JE moje krevní skupina, stejně jako můj synovec Michal, Marcelka s Marečkem jsou dva andílci… a Jana, sestra Marty, se mě zeptala, proč jsem se ozvala až teď…
Vím já?
DOVOLENÁ
6. srpna 2009 jsem se vrátila z klimkovických lázní.
Tedy, řeknu vám, já jsem se tam tak flákala…
To jsem si fakt dovolila moc!
Teď makám na pěti knihách
najednou a už mi z toho šíbe. 
Ale já prostě potřebuju mít pocit, že jsem do každé aspoň
hrábla…
KDYŽ
DIVADLO SUNDÁ MASKU Odevzdávám koncem srpna – finišuju. Vyjde
začátkem listopadu. Dost povídek jsem psala v lázních a řeknu vám, ta
Fuchsová se čte jedním dechem…
KDYŽ SYN PÍŠE LÍP NEŽ MÁMA vyjde na
jaře 2010 – svoje povídky mám hotové a Filípkovy
povídky musím přepsat. Slíbila
jsem mu to…
A opravuju
KDYŽ JE ŽENA V LÁZNÍCH, protože pan nakladatel Ondraszek
ji vydá podruhé, tak aby nešla ven
s chybami…
A také
opravuju KDYŽ MUŽ MILUJE MUŽE.
Vyjde před
Vánoci 2009.
A přepisuju do počítače ze strojopisu KDYŽ JSME VŠICHNI MĚLI DOMA KOMOUŠE. Poslední slovo tohoto románu jsem napsala v březnu 1990. A vyjde na podzim 2011.
FEJETON V ONA DNES
20. července 2009 mi vyšel v magazínu ONA DNES, který vychází u MF DNES, fejeton.
Jmenuje se KDYŽ JE ŽIVOT BAREVNÝ.
Můžete si ho přečíst tady:
http://www.kdyz.cz/skandal/kdyz-je-zivot-barevny
David, o kterém v něm píšu, má tyto webovky:
http://www.davidsvoboda.eu/david.htm
Přišlo mi i několik dopisů, a jedna čtenářka mi
poslala tento odkaz:
Brzy si na těchto stránkách budete moct přečíst i dvě povídky z knihy KDYŽ MUŽ MILUJE MUŽE.
BESEDA V KLIMKOVICÍCH
19. července 2009 v neděli, jsem měla od 18.30. besedu v kinosále klimkovických lázní.
Usadila jsem se na jevišti, v hledišti bylo asi čtyřicet lidí, pan Sedláček, šéf agentury RELAX, guru lázeňské kultury, mě přivítal a řekl, že má pro mě překvapení.
Šel a pustil písničku, kterou loni na mé besedě zpívala moje ségra Jolana.
Jolana
zpívala, pan Sedláček na mě pořád ukazoval, lidi v sále se culili,
říkala jsem si, to je trapas, něco se po mně chce, všichni vědí co, jenom
já nic nechápu! Tak to je pěkný! Hned na začátku besedy budu muset
přiznat, že jsem 
úplnej
debil!
Pak jsem si všimla, že se lidi koukají někam za mě, otočila jsem se a tam stála Jolana a zpívala…
Chápete to?!
Ségra přijela Pendolinem z Prahy na otočku, schovávala se, abych ji v lázních neuviděla, vzala si s sebou dokonce paruku, všechno bylo domluvené s panem Sedláčkem a s její kamarádkou, která ji přivezla z nádraží… nevím jak vy, ale já to furt nechápu!
Takhle dokonale mě překvapit, se NIKOMU nepodařilo NIKDY!
P. S. V červenci 2010 vystřídala pana Sedláčka usměvavá a snaživá Kristyna Cnotová.
Přeju panu Sedláčkovi, aby měl i nadále radost ze svých profesionálních celoživotních aktivit, ať už je to práce fotografa, kameramana, filmaře, nebo jeho cestovatelská vášeň – a k těmto radostem mu přeju hpodně zdraví!
A Kristynce přeju hodně štěstí a hodně spokojených lázeňských hostů!