20. července 2009 mi vyšel v magazínu ONA DNES, který vychází u MF DNES, fejeton.
Jmenuje se
KDYŽ
JE
ŽIVOT
BAREVNÝ.
Můžete si ho přečíst tady:
http://www.kdyz.cz/skandal/kdyz-je-zivot-barevny
David, o kterém v něm píšu, má tyto webovky:
http://www.davidsvoboda.eu/david.htm
Přišlo mi i několik dopisů, a jedna
čtenářka
mi
poslala tento odkaz:
Brzy si na těchto stránkách budete moct přečíst i dvě povídky z knihy KDYŽ MUŽ MILUJE MUŽE.
19. července 2009 v neděli, jsem měla od 18.30. besedu v kinosále klimkovických lázní.
Usadila jsem se na jevišti, v hledišti bylo asi čtyřicet lidí, pan Sedláček, šéf agentury RELAX, guru lázeňské kultury, mě přivítal a řekl, že má pro mě překvapení.
Šel a pustil písničku, kterou loni na mé besedě zpívala moje ségra Jolana.
Jolana
zpívala, pan Sedláček na mě pořád ukazoval, lidi v sále se culili,
říkala jsem si, to je trapas, něco se po mně chce, všichni vědí co, jenom
já nic nechápu! Tak to je pěkný! Hned na začátku besedy budu muset
přiznat, že jsem
úplnej
debil! 
Pak jsem si všimla, že se lidi koukají někam za mě, otočila jsem se a tam stála Jolana a zpívala…
Chápete to?! 
Ségra přijela Pendolinem z Prahy na otočku, schovávala se, abych ji v lázních neuviděla, vzala si s sebou dokonce paruku, všechno bylo domluvené s panem Sedláčkem a s její kamarádkou, která ji přivezla z nádraží… nevím jak vy, ale já to furt nechápu!
Takhle dokonale mě překvapit, se NIKOMU nepodařilo NIKDY!
P. S. V červenci 2010 vystřídala pana Sedláčka usměvavá a snaživá Kristyna Cnotová.
Přeju panu Sedláčkovi, aby měl i nadále radost ze svých profesionálních celoživotních aktivit, ať už je to práce fotografa, kameramana, filmaře, nebo jeho cestovatelská vášeň – a k těmto radostem mu přeju hpodně zdraví!
A Kristynce přeju hodně štěstí a hodně spokojených lázeňských hostů!
Určitě jste už někdy
četli týdeník SEDMIČKA. 
V čísle, které vyšlo 16. července 2009, je se mnou rozhovor!
Tady:
http://www.sedmicka.cz/kolin-kutna-hora-nymburk-podebrady/clanek?id=21108
V sobotu 18. července 2009 jsem byla poprvé na besedě v zahraničí!
http://www.obeccierne.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=573&Itemid=1
Na Slovensku. V ČIERNEM.
Co
říct?
Mé Slovenky mi rozumí!
Vážně. Beseda byla nesmírně
srdečná, laskavá, rodinná – a plná úcty a chvály – domů se vracela
velmi, ale opravdu velmi spokojená
Fuchsová… 
Ivetka,
živel mezi knihovnicemi, a to určitě nejenom mezi slovenskými, ale i mezi
českými a moravskými, dala na webovky Obecního úřadu fotografie z besedy.
Najdete je zde:
http://www.obeccierne.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=573&Itemid=1
P.S.
Ivetka je ta
nádherná
černovláska, vedle které stojí šedovlasý
diblík
v zeleném tričičku…
třetí nejčtenější spisovatelka v České republice. 
Takhle nějak vypadají
chlamydie…

Velké díky patří doktorce Polzarové, která s nimi sama bojovala a ví tedy doslova na vlastní kůži, co jsou zač, a je jedním z hlavních bojovníků proti těmhle potvorám!
Kontakt:
Chlamydie o.s. Sokolovská 1135 708 00 Ostrava – Poruba
Tel.: +420 732 383 643 Číslo účtu: 220829072 / 0300
E-mail pro jednotlivce: dra.pochlamy@seznam.cz
E-mail pro organizace: mudrpolcarova@seznam.cz
Sice jsem 5. července
2009 na ČT 24 seděla v tanku, ale i tak mě tam dali ještě
jednou a to 12. července v 11.05. Bez tanku! 
Dcera Rita mi hned po vysílání volala:
Ty chceš
bydlet na severní M
O
R
A
V
Ě?!
A
pan Fuchs
mi řekl:
Ty chceš,
abych už šel
do kytek?! 
Kdepak, člověk se těmhle dvěma těžko zavděčí… 
V červenci 2009 mě v Kolíně potkal jeden
známý
a křičel na
mě na celou ulici, chodíš s nosem nahoru, co? Vod tý doby, cos byla
u Krause…
Proboha, pomyslela jsem si, co to kecá?! Vždyť jsem tam byla 17. 6. 2005!!!
Ale když 1.7.2009 na besedě v Krnově jedna čtenářka zavzpomínala, jak jsem byla v Uvolněte se, prosím s panem Paroubkem a ostatní se podivovali, že o tom neví, rozhodla jsem se, že sem dám odkaz, na kterém si mě a pana Paroubka a samozřejmě i pana Krause, můžete přehrát.
I když, mezi námi, já ani Jirka jsme
Honzu nepotřebovali… 
S mou přítelkyní
Inez Tuschnerovou
http://igalerie.net/?aid=2&id=5
a naší kamarádkou Janičkou jsme v neděli 12. července 2009 navštívily malíře Antonína Kroču v jeho galerii a v ateliéru.
Vrhl se na nás
jako
nadrženej bejk!!!
Fakt
že jo!
A výsledek?
Nejdřív udělal portrét
Inez,
pak
mně
a nakonec
Janičce.
Úžasné! Úžasné! Úžasné!
Maloval nás rukama a já ty jeho pracky cítím ještě teď!
S Janičkou k němu pojedeme
ještě jednou!
Povezu mu
kolo v kufru… 
P.S.
Už jsme tam byly.
Tonda
dostal Kolo a my s Janičkou jsme si mohly vybrat
vobraz! Tak jsme si vybraly…
Neměl nám to nabízet, že jo? 
V ateliéru byla také velmi příjemná dívka, která píše poezii.
Můžete se podívat na tyto webovky. Píše pod jménem
Hellena.
8. července mi před půlnocí přišla esemeska:
Tak jsem dočetla tvou knihu a díky ní jsem měla pár krásných optimistických večerů. Jsi moc šikovná. Gratuluju. V.Ž.
Kniha se jmenuje KDYŽ JE KOLO V KUFRU a V.Ž. je Veronika Žilková.
A díky ní jsem měla krásný
optimistický večer i já! 
V sobotu 4. července 2009 jsem podepisovala své knihy v kolínském knihkupectví Dobrovský.
http://kolinsky.denik.cz/kultura_region/ko_fuchsova_autogramiada20090704.html
Řeknu vám, uprostřed nádherného knihkupectví, v novém obchodním středisku FUTURUM, jsem si připadala jako opečovávané miminko!
A nejvíc se mi líbilo, že kolem chodily desítky lidí, a když mě viděli, přišli do knihkupectví za mnou… ta jejich svoboda byla nádherná! Nepřišli do FUTURA kvůli mně, ale nakonec si se mnou stejně popovídali!
Tímto oznamuju svým
čtenářům,
že od září 2009, každou první
středu v měsíci, od 16. do 17. hodin, budu mít v kolínském
knihkupectví Dobrovský, v novém obchodním středisku
FUTURUM, pravidelná setkání se svými čtenáři
i nečtenáři, při kterých budu podepisovat své knihy.
Mám
z toho velkou radost! Věříte, že to byl můj sen?