Chcete se podívat na záznam
z besedy v knihovně v Kuřimi?
Pokud ano, tak klikněte sem, prosím, a najděte si mě mezi dalšími záznamy:
http://www.ktn.directfilm.cz/cs/vysilani/2009/brezen/ktn-84
A zdravím
kamarádku Alenu z Brna,
kterou tam taky uvidíte a uslyšíte. Byla za
mnou na besedě ve Vyškově a jela i do Kuřimi. A flákla tam sebou! Ali,
už je to lepší?
12. května 2009 jsem besedovala
od
18. hodin v knihovně ve
Strakonicích!
http://www.strakonice.net/strakonice/800.htm
A bylo to úžasné! Nejenom
v knihovně, ale i v Hotelu ŠVANDA DUDÁK,
kde mi bylo tak dobře, že jsem si ráno myslela,
že se probouzím doma!
Ale to není všechno!
Po
besedě mě knihovnice Hana Čakrtová
s
manželem Milanem
odvezli do hotelu a cestou jsme si povídali a nakonec jsme zůstali sedět
v autě před hotelem dobrou hodinu a já jim tímto moc děkuju a to tak, že
dost, a hned vám povím, za co!
Říkala jsem jim, kromě jiného, o knize KDYŽ JSME VŠICHNI MĚLI DOMA KOMOUŠE, kterou jsem napsala na jeden zátah od února do dubna 1990 a mapuju v ní život v oblastním divadle od května 1968 do dubna 1990.
Není náhoda, že jsem do kolínského divadla nastoupila jako osmnáctiletá
v květnu 1968…
Říkala jsem Haně a Milanovi, kteří mě poslouchali a ani nedutali- vyprávěla jsem jim totiž některé kapitoly- že to musím přepsat do počítače, protože je to psané na stroji a že se mi do toho nechce, protože to budu dopisovat, košatit, rozepisovat… a oni se zeptali:
PROČ?!
Mají pravdu. Nebudu nic dopisovat, košatit, rozepisovat…
PROČ BYCH TO DĚLALA?
Prostě to, co jsem napsala před dvaceti lety, vyjde za dvacet let. V listopadu 2010.
Není to hezké?
P.S. Dopsáno 12. května 2010.
Nevyjde.
Přepisování do počítače mě strašně nervovalo, tak jsem se na to vybodla.
A abych se nervovala s komoušema, za to mi komouši nestojej…
V úterý 28. dubna 2009 mě pan Fuchs
odvezl do Třebíče.
Už před 17.00. hodinou se v knihovně scházeli mí
čtenáři
a že jich tedy bylo!!!
Ale ještě před touto nádhernou
besedou přivítala v knihovně mě a pana Fuchse
nádherná ženská, fakt nádherně chutná ženská,
Evička Bazalová,
ze které sice nikdy nebude profesionální řidič, ale zato je z ní už
teď
okrasa
třebíčské knihovny!
Ve středu 15. dubna jsem byla v knihovně ve Vamberku.
http://www.knihovna-vamberk.cz/index-uvodni-strana.php
Vytvořily
jsme si, samé ženy,
příjemné fluidum, které mohlo klidně trvat do
rána, kdyby neprudil
pan Fuchs,
který mě
vezl domů…
A co bylo dál:
12. května jsem besedovala od 18. hodin v knihovně ve Strakonicích!
http://www.strakonice.net/strakonice/800.htm
V červnu jsem byla na dvou úžasných besedách v Ostravě – Michálkovicích a v Krnově. Na každé besedě bylo kolem šedesáti čtenářů. Není to úžasné?
V červenci jsem měla besedu, jako každý rok, v SANATORIÍCH KLIMKOVICE.
Říjnové besedy:
6. října od 18.00. v Mladé Boleslavi http://www.kmmb.cz
14. října v Novém Bydžově
a 21. října v Rychnově nad Kněžnou.
Mí kolínští kamarádi.
Hodně cestují. Například v dubnu byli tady:
http://www.cestyapamatky.cz/cesty/libanon
http://www.cestyapamatky.cz/cesty/syrie
Stýskalo se mi po nich.
Točí spoustu reportáží do TOULAVÉ KAMERY! Najdete je tady:
www.cestyapamatky.cz/videotvorba
Také byli 26.8.2009 na živo v pořadu Světadíl.
Podívat se můžete tady:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411058060826-pred-polednem-zpravodajsky-blok/?index[]=86097
V Kolíně máme příjemnou kavárnu
s příjemnou
obsluhou!
A pouhých padesát
metrů od mé pracovny!
Klikněte si a…
… půjdete z Karlova náměstí do kopce Kouřimskou ulici a až uvidíte po levé straně věže chrámu sv. Bartoloměje, tak před ním je bílý rohový dům.
Tam mám pracovnu! S výhledem právě na
ty věže! Že je
na krásném místě, co?
V centru
mého rodného Kolína!
Pokochejte se, ale pak jděte
doprava, do MEFISTOCAFE! U mě to na kafe moc není, pracovna
je přece od slova p
r
a
c
o
v
a
t
i
!
5. dubna 2009 umřel Čestmír Souček, který pracoval jako inspicient v kolínském divadle skoro celý svůj život – skoro… pracoval by tam totiž pořád, kdyby kolínský umělecký soubor nebyl k 1.1.1993 neumělecky zrušený …
Čestmír
je jednou z hlavních postav mé knihy
KDYŽ MĚ DIVADLO SVLÉKLO DO NAHA, kde jsem ho přejmenovala
na Oldřicha…
http://kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kniha10.jpg&popisek=KDYŽ%20MĚ%20DIVADLO%20SVLÉKLO%20DO%20NAHA
My, co jsme s ním v kolínském
divadle pracovali, víme, že se mu také říkalo Tepírku a
víme, proč se mu tak říkalo…
Čestmír mi celý život říkal slečno Tvrdíková… I když jsem se vdala.
"Nebudu se každý rok učit jiné
jméno,
slečno Tvrdíková,
" řekl mi a u toho zůstal…
Tato fotografie je z kolínského křtu v roce 2003:
Dneska, t.j. 3. dubna 2009 jsme se s mojí láskou,
zálabským lékárníkem Bedřichem Maškem shodli, že
Zálabí naší lásce
nepřeje!!!
Žárlí nejenom paní Mašková,
ale i
pan Fuchs!
Řeknu vám, byli jsme z toho přešlí pět minut!
A pak jsme se rozhodli, že se budeme scházet tajně! Pod mostem!
P.S. Pst!!!
Nikomu to neříkejte, ale že je krásnej?
Ve středu 11. března, v týdeníku TINA č. 11, se mnou vyšel SUPER rozhovor!
O tom, jak „házím laso“ hercům v Činoherním klubu a píšu knihy…
Můj geniální webmajster Tomáš Adámek ho dal do rubriky KDYŽ SE ŘEKNE ČINOHERNÍ KLUB.
http://kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/tina2009.jpg&popisek=
Děkuju redaktorce
Věře
Keilové!
Rozhovor jsme dělaly v cukrárně na Václaváku a bylo
nám spolu móóóc dobře!
P.S. Tiskařský
šotek,
lotr
mizernej, mě v titulku přejmenoval na Helenu! No jo… to je
ta krize… všude se propouští, lidi nestíhaj a pak
šotkové
řádí…
Náš Lála
Dulava
http://www.cinoherniklub.cz/osoby.php?id=14&c=2
dostal cenu za roli Předsedy ve hře Ptákovina od Milana Kundery a Činoherní klub získal cenu divadlo roku.
Ptákovinu režíroval náš Pan režisér Ladislav Smoček:
http://www.cinoherniklub.cz/osoby.php?id=5
Gratuluju!
A v tomhle úúúúžasným divadle, prosím, napovídám!
http://kolinsky.denik.cz/divadlo/ceny_alfreda_radoka20090314.html
Jsme fakt dobrý!!!
Přišel mi krásný děkovný
dopis, já odepsala a přišel dalši:
Vůbec jsem nečekala, že mi odepíšete! Děkuji vám
mockrát. Udělala jste mi velkou radost.
Omlouvám se, ale já
jsem zatím žádnou jinou knihu od vás nečetla resp. posledních 13 let jsem
nepřečetla nic, protože můj život byla jedna velká tragédie (zemřela mi
16letá dcera, rozpadlo se mi manželství) a já jsem u žádné knihy
nevydržela.
Až vaše kniha mi vrátila opět chuť číst a já
se tady řehtala jako blázen a za to jsem vám hrozně vděčná. Vůbec
nepochybuju o tom, že i ostatní knížky jsou tak báječné, musím se
k nim nějak dostat.
Paní Ireno, prosím vás, kde je možné
se dozvědět o vašich besedách, moc ráda bych se zúčastnila. Ještě
jednou velký dík a přeji vám hodně dalších nápadů pro další knihy.
Jana Ch.
P. S. Ta moje zázračná kniha se jmenuje KDYŽ SE ŽENA SVLÉKÁ.
http://kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kniha2.jpg&popisek=KDYŽ%20SE%20ŽENA%20SVLÉKÁ