KDYŽ se řekne CO JE NOVÉHO (68/78)
KOLÍNSKÉ ZÁLABÍ NEPŘEJE LÁSCE!
Dneska, t.j. 3. dubna 2009 jsme se s ![:-]](/img/smile/redface.gif)
mojí láskou,
zálabským lékárníkem Bedřichem Maškem shodli, že
Zálabí naší lásce 
nepřeje!!!
Žárlí nejenom 
paní Mašková, ale i
pan Fuchs!
Řeknu vám, byli jsme z toho přešlí pět minut!
A pak jsme se rozhodli, že se budeme scházet tajně! Pod mostem!
P.S. Pst!!!
Nikomu to neříkejte, ale že je krásnej?
TINA TINA TINA TINANÁÁÁ TINANÁÁÁ...
Ve středu 11. března, v týdeníku TINA č. 11, se mnou vyšel SUPER rozhovor!
O tom, jak „házím laso“ hercům v Činoherním klubu a píšu knihy…
Můj geniální webmajster Tomáš Adámek ho dal do rubriky KDYŽ SE ŘEKNE ČINOHERNÍ KLUB.
http://kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/tina2009.jpg&popisek=
Děkuju redaktorce Věře
Keilové! Rozhovor jsme dělaly v cukrárně na Václaváku a bylo
nám spolu móóóc dobře!
P.S. Tiskařský 
šotek, lotr
mizernej, mě v titulku přejmenoval na Helenu! No jo… to je
ta krize… všude se propouští, lidi nestíhaj a pak šotkové řádí…
CENY ALFRÉDA RADOKA
Náš Lála
Dulava
http://www.cinoherniklub.cz/osoby.php?id=14&c=2
dostal cenu za roli Předsedy ve hře Ptákovina od Milana Kundery a Činoherní klub získal cenu divadlo roku.
Ptákovinu režíroval náš Pan režisér Ladislav Smoček:
http://www.cinoherniklub.cz/osoby.php?id=5
Gratuluju!
A v tomhle úúúúžasným divadle, prosím, napovídám!
http://kolinsky.denik.cz/divadlo/ceny_alfreda_radoka20090314.html
Jsme fakt dobrý!!!
DOPIS OD MÉ ČTENÁŘKY
Přišel mi krásný děkovný
dopis, já odepsala a přišel dalši:
Vůbec jsem nečekala, že mi odepíšete! Děkuji vám
mockrát. Udělala jste mi velkou radost.
Omlouvám se, ale já
jsem zatím žádnou jinou knihu od vás nečetla resp. posledních 13 let jsem
nepřečetla nic, protože můj život byla jedna velká tragédie (zemřela mi
16letá dcera, rozpadlo se mi manželství) a já jsem u žádné knihy
nevydržela.
Až vaše kniha mi vrátila opět chuť číst a já
se tady řehtala jako blázen a za to jsem vám hrozně vděčná. Vůbec
nepochybuju o tom, že i ostatní knížky jsou tak báječné, musím se
k nim nějak dostat.
Paní Ireno, prosím vás, kde je možné
se dozvědět o vašich besedách, moc ráda bych se zúčastnila. Ještě
jednou velký dík a přeji vám hodně dalších nápadů pro další knihy.
Jana Ch.
P. S. Ta moje zázračná kniha se jmenuje KDYŽ SE ŽENA SVLÉKÁ.
http://kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kniha2.jpg&popisek=KDYŽ%20SE%20ŽENA%20SVLÉKÁ
4. listopadu 2011 máme v Činoherním klubu premiéru:
http://www.cinoherniklub.cz/index.php/repertoar/kukura-3.html
V Činoheráku napovídám od května 1994. Pouze při zkouškách, protože nápověda při představení nikdy v Činoheráku nebyla.
Ovšem při tomto představení budu sedět v první řadě, na sedadle č. 5 a jsem i v programu.
Co hraju?
Co, asi? NÁPOVĚDU!
BESEDA V NEJDKU
Ve středu 4. března jsem byla na besedě v Nejdku u Karlových Varů!
http://www.kr-karlovarsky.cz/nejdek/Mesto/
Před besedou mě přišla přivítat paní místostarostka Iveta Drobná, krásná to žena, a pak jsme besedovaly (samé ženy) od 17.00. do 19.45.
Potom mě tři knihovnické víly
http://www.nejdekkarlovyvary.knihovna.info/
odvezly do hotelu KUKAČKA, kde jsme si daly výýýýbornou večeři a do 22.30. jsme si povídaly.
Víly se potom
odvílily a já šla spát, abych v 05.00. vstala a v 07.00. jsem už
seděla v autobuse Karlovy Vary – Praha, abych stihla
zkoušku od 10.00. v Činoheráku…
BESEDA V KUŘIMI...
… ve čtvrtek 26. února 2009, byla
úúúúžasná!!!
Sešly jsme se samý holky,
povídaly jsme si dvě a půl hodiny, pak mě ještě natáčela televize, potom
mě s půvabnou knihovnicí Evičkou odvezli do Brna na
nádraží a kolem půlnoci jsem seděla doma v Kolíně
u počítače…
Knihovna v Kuřimi je rok po rekonstrukci a je nádherná! Moc hezky to tam všechno dejchá!
A dámy, se kterými jsem besedovala,
mi pomohly pár věcí pochopit a hlavně nahlas pojmenovat, za což jim moc
děkuju a přeju jim vše dobré!
ZÁLABSKÝ PAN LÉKÁRNÍK
Máme hodně společného!
Humor.
Jsme stejně mladí.
Já mám www.kdyz.cz a www.cinoherniklub.cz 
a pan lékárník Bedřich Mašek má:
A řeknu vám, neznám nic , než přijít do
zálabské lékárny a zeptat se paní Maškové, jestli je tam
moje láska…
MÍŠA A LEOPARDÍ PEJSKOVÉ
V 01.30. mi přišel tenhle e-mail:
Vážená paní Irenko,
tak asi před hodinou jsem objevila Vaše krásné stránky a rozhodla se Vám
napsat – jen tak . Úplně mě
totiž odrovnal Váš úžasný humor, nadhled a dávka ironie – nejen ve
Vašich povídkách . Opravdu jsem
se při čtení bavila. Michaela Jílková
Píšeme si spolu!
Míša má chovnou stanici
louisianských leopardích psů!
PANE DOKTORE DRYMLE....
… bere mě z vás žlučník, kterej nemám od dubna 1980!
Udělejte s tím něco, prosím vás!
http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?r=domaci&foto1=BOS209e1a_dryml.JPG
Denně jezdím vlakem do Prahy a denně se spolucestujícími probíráme vaši větu, pane doktore!
Že když si někdo něco bere, neměl by si brát hodně, ale měl by myslet na to, aby zbylo na ty… na občany.
Omlouvám se, věta není přesná, neviděla jsem totiž důvod, proč bych si ji měla pamatovat, protože jsem si myslela, že od příštího dne přestanete kvůli této větě na českém politickém nebi existovat…
9. ledna 2009 jsem jela z Prahy a opět jsme si o vás v kupé povídali. Jak nás tato vaše věta uráží. Jak se stává normální, říkat podobné věty. Jak se stává normální, lhát a krást.
"Měl by se k tomu vyjádřit pan prezident, " řekla jsem a všichni v kupé se mnou souhlasili.
„Měl by říct to, co si říkáme my všichni. Že nás pan Dryml urazil.“
„Měl by říct, že pan Dryml urazil občany a tím urazil i prezidenta.“
" Pan prezident by se nás měl zastat. Jsme přece občany státu, kterého je prezidentem."