V úterý 18. ledna 2011 jsem jela do klimkovických lázní, na vernisáž Antonína Kroči, spojenou se křtem druhého vydání knihy KDYŽ JE ŽENA V LÁZNÍCH.
Pozval mě Jozef Dejčík, majitel lázní, a já mu za to moc děkuju, protože to pro mě bylo příjemné vytržení ze zimní šedi.
Tady by měly být brzy fotografie:
http://www.sanatoria-klimkovice.cz/index.php?id=1100
Pokud tam ještě nejsou, podívejte se na ty předcházející vernisáže! Pan Dejčík nechává lázeňskou kolonádu doslova rozkvétat obrazy!
Ta úterní vernisáž byla kolosální, fakt!
Slušelo mi to! Měla jsem na sobě všechno to, co mi vybrala ségra Jolana!
A byl tam můj pan nakladatel
s manželkou
Miladou
a s dcerou
Kristynou,
které říkám
Čuček…
A s Tondou nemluvím!
Víte, CO mi to
ZVÍŘE
udělalo?! Představte si,
že dalo do aukce obraz, na kterém jsem já, a to ZVÍŘE
slíbilo, že mi ho prodá – v létě jsem ho chtěla zaplatit a odvézt
si ho.
Chápete to?!
Když bylo po, tak jsem mu říkala, Tondo, ty zvíře, tys dal můj obraz do aukce?! Proč?!
A von řekl: Abych tě nas…
Tak to se mu povedlo tak dokonale, že se mu asi na celej vobraz pěkně vyprdnu…
Ale náladu mi to nezkazilo. Kašlu na něj.
Zaměstnanci mě přijali do své náruče stejně vřele, jako mě přijímají každý rok v létě. To vám byla radost, vidět je už po půl roce a ne až za rok! Bylo mi, jako když se ponořím do jodové lázně!
Klimkovické lázně – to je pohádka.
Nakonec, můžete se přesvědčit v rubrice Když se řekne lázně.
Dopsáno druhý den:
Tondo, není pravda, že se ti asi na celej vobraz pěkně vyprdnu, já se ti na něj prostě vyprdnu.
A víš, proč? Nevím, proč bych měla doma koukat na vobraz, kterej jsi mi nejdřív slíbil, ale pak jsi ho dal do aukce, abys mě nas…
To bych tedy fakt musela bejt padlá na hlavu…
A nechci vod tebe ani Janu ani Inez. Chtěla jsem nás, holky, protože jsi nás namaloval všechny tři v jeden den. Ale už nás nechci.
Janu, kterou jsi mi slíbil, jsi dal do aukce taky, a Inez, kterou jsi mi také slíbil, tam visela taky…
Nazdar.
… to zjistíte, pokud vás to zajímá, tady:
http://www.iprima.cz/videoarchiv/all/1186
Ale pozor! Na tomto odkazu se postupně objevují nová vysílání.
To moje najdete tady:
Hádej, kdo jsem! 2011 (2)
Vysílalo se to 13. ledna 2011.
Můj syn Filip
mi po odvysílání napsal
e-mail:
Telka byla dobrá. Neztrapnila ses.
No jo…
V sobotu, po vysílání, mě sprdla ségra Jolana
, byla
jsem za ní v Praze, páč jsme neměly čas si dát na Vánoce dárečky –
vode mě dostala erotickou hru (Vona je erotomanka, víte? Ale to má po mně.)
a knihu Když se zamiluje muž pošťáckou láskou a já od
ní dostala nádhernej, černošedivej havelok z Marks & Spencer – a
hned mi řekla, že jsem v televizi vypadala strašně, černej svetr a
příšerný korále – ségra je totiž na oblékání labužník a já
pokaždé, když ji vidím, zírám a závidím … svetr a korále jsme koupily
s Ritunkou den před natáčením, a Rita tehdy řekla, ty korále si vem, na
tom svetru vypadají dobře – tak jsem si obojí vzala, pro štěstí, a
když jsem jí to teď připomněla, tak mi řekla, že tohle nikdy
neřekla…
A pak říkám
ségře,
že budu potřebovat něco, až budu v Kolíně oddávat, že
mám představu: černé kalhoty + nějaký vršek, který bude trošku
ulítlej. Šly jsme na oběd, domluvily jsme se, že koncem ledna půjdeme do
Marks & Spencer nakupovat a kolem půl třetí jsem šla na vlak do Kolína.
Doma jsem pekla koláč, prala, zkoušela si ten nádhernej havelok,
připravovala jsem si něco na úterý, kdy jedu do klimkovických lázní na
vernisáž Tondy Kroči, kolem půl šesté přišla Rita,
která byla se svými kolegy na školení, povídáme si, a kolem půl sedmé
zvonek.
Víte, kdo to byl?!
Když jsme se u nádraží
se ségrou rozloučily, Jolana
jela do Marks & Spencer a koupila mi
tam černé kalhoty, černý cípatý havelok, černé dlouhé, elegantní
tričko, a večerní, černou, krajkovou blůzku a přes to průhlednou černou
vestičku…
Chápete to?!
Vona přijela z Prahy do Kolína, aby mi to dala, já si to zkoušela, všechno mi padlo a všechno bylo překrááááásnýýýý, vona mezitím snědla kus mýho dobrýho koláče, a zase jela do Prahy…
http://kolinsky.denik.cz/hledani/?dotaz=fuchsoviny&server=kolinsky.denik.cz
Všechny čtenáře Fuchsovin upozorňuju na to, že právě, což je 25. 12. 2010., ležím v rukopise knihy KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II., která vyjde na jaře 2011.
Já tedy jo. A nejenom proto, že už šestnáct let dojíždím z Kolína do Prahy.
Objevila jsem přes jednoho hóóódně
velikého nadšence, tyto webovky. Jestli chcete, podívejte se
na ně:
http://www.kzc.cz/klub_zeleznicnich_cestovatelu/cz::action:50001
… Já vím… já vím… už jsem tady párkrát avizovala, že budu na PRIMĚ, v pořadu Hádej, kdo jsem, a vono furt nic.
Původní zpráva z produkce totiž byla, že tam budu 10. prosince. No… nakonec jsem v televizi ten den nebyla ani já, ani tenhle pořad…
Pak jsem dostala informaci, že to bude v televizi 7. ledna 2011.
A když jsem se 2. ledna 2011 vrátila z Egypta, zjistila jsem v televizním programu, že pořad Hádej, kdo jsem bude na Primě ve středu, 5. ledna 2011 ve 20.00. Ale nevěděla jsem, jestli to bude ten pořad, který jsem točila já, protože v září, kdy se to natáčelo, se v jednom dnu točily pořady dva…
Tedy, řeknu vám, tenhle pořad by se mohl klidně jmenovat:
Hádej, kdy budu?
No, a nakonec jsem byla 12. ledna 2011.
Docela to šlo…
http://www.iprima.cz/videoarchiv/all/1186
Ritunka
byla nadšená (ale vona je nadšená vždycky, brouček můj) a
pan Fuchs
mi po skončení řekl jediné,
a sice:
Nemusela jsi tomu Kleplovi říkat, že je malej a tlustej…
… přeju v tomhle čase, kdy si všichni přejeme jako blázni, své rodině, přátelům, kamarádům, všem kolíňákům, kteří mě zvolili do zastupitelstva, všem členům našeho sdružení Změna pro Kolín, všem členům naší koalice, protože je důležité pro Kolín, abychom všichni vydrželi tak, jak jsme začali, přeju tohle všechno svým kolegům v Činoherním klubu, redaktorům a redaktorkám v redakcích, se kterými spolupracuju, svým pražským přátelům, svým čtenářům, svému panu nakladateli a jeho rodině, přeju to všem knihovnám, kde jsem besedovala, i knihovnám, kde teprve besedovat budu, zdravím své lázeňské kamarádky a kamarády a přeju jim to také, stejně jako to přeju zaměstnancům klimkovických lázní, přeju to všem, které denně potkávám, v obchodech, ve vlacích, na nádražích, v kolínských ulicích, všem, kteří mi píšou, zdravím Kolín, Prahu, Liberec, Říčany, Svojšice, Vendryni, Žleby, Kutnou Horu, Havlíčkův Brod, Dolní Počernice, Bohumín, Klimkovice, Velký Osek, Brno, Ostravu…
Zdraví, pohodu, lásku, radost ze
všeho kolem vás, teď i po celý rok 2011.
Dopsáno 2. ledna 2011:
Tohle přání jsem vymyslela takhle kulantně proto, že mě
pan Fuchs
pozval do Egypta, kam jsme odletěli 26. prosince
2010 a vrátili se odpoledne, 2. ledna 2011…
Moje kamarádka Oli to umí!
http://www.kartarka-ola-praha.cz/
A tohle
je moje Oli
:
A tady
jsem o Oli
a o
Dáše
(to jsou totiž moje dvě holky)napsala
Fuchsovinu:
http://kolinsky.denik.cz/kultura_region/fuchsoviny20100513-7ee5.html
Milý Ježíšku,
říkal mi Petr
Král,kolínský knihkupec, že prej se prodávám a prodávám a
prodávám!
Takže ti moc děkuju, že jsi naděloval nejenom moji poslední knihu KDYŽ SE ZAMILUJE MUŽ POŠŤÁCKOU LÁSKOU,
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kniha-postacka.jpg&popisek=KDYŽ SE ZAMILUJE MUŽ POŠŤÁCKOU LÁSKOU
ale i mé ostatní knihy:
http://www.kdyz.cz/vydane-knihy
A těm,
kterým jsi moje knihy nestačil nadělit, těm poradím, že si je mohou
objednat za výhodnou cenu přímo u mého pana nakladatele
a ten
jim ji obratem pošle:
http://www.beskydykniha.cz/objednavka.html
A kdo má rád Napoleona, může si v tomhle nakladatelství objednat o něm knihu! Jmenuje se Napoleonská epocha, a představuje část rozsáhlé sbírky pohlednic s napoleonskou tématikou doprovázenou česko-francouzskými texty.
http://www.beskydykniha.cz/pripravujeme.html
Je rozdělena do kapitol podle témat. Věnuje se výjimečné osobnosti Napoleona Bonaparta, jeho rodině, vojenským velitelům, válečným událostem konce 18. a počátku 19. století i samotným vojákům.
Závěrečná část knihy pak přibližuje některé události a významné osobnosti napoleonské epochy. Vše je doplněno údaji o autorech uměleckých předloh pohlednic.
P. S.
Dostala jsem ji od mého pana nakladatele
jako dárek k Ježíšku. A je to,
řeknu vám, opravdu DÁREK s 10 Ježíšky… co to
plácám?!
S 10 **********!
V pondělí 13. 12. 2010 vyšel týdeník PŘEKVAPENÍ!
http://www.prekvapeni.cz/prima-cteni.html
V anketě Jak nezešílet
z Vánoc, byla i moje rada,
podobná těm, které popisuju v této vánoční Fuchsovině:
http://kolinsky.denik.cz/kultura_region/fuchsoviny20101223-345b.html
V pondělí 6. prosince 2010 jsme měli I. Zastupitelstvo města Kolína.
I naši
nepřátelé
uznali kvality členů
našeho sdružení Změna pro Kolín a kvality členů naší
koalice, a obrazně smekali před naším starostou Vítkem
Rakušanem.
Proč? Prý poprvé po dvaceti letech zažili zastupitelstvo, které bylo konstruktivní, a poprvé zažili, že všech sedmadvacet zastupitelů hlasovalo několikrát stejně.
Není to krásné?
Kolíne, já tě miluju!
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/konecne-jsem-svobodna-a-letam.jpg&popisek=Konečně jsem svobodná a létám!
A ve středu 8. prosince 2010 jsme v kolínské knihovně vyhlašovali vítěze 5. ročníku literární soutěže.
http://kolinsky.denik.cz/kultura_region/literati_20101209.html
Bylo
to milé, až na to, že dívenka,
která vyhlašování konferovala,
neměla na svém seznamu hostů pana starostu a oba pány místostarosty –
ti, kteří chvíli před tím onen seznam připravovali, asi tyto tři pány
neviděli. Po upozornění to
dívenka
napravila.
A kulturní program, připravený dramatickým kroužkem LŠU byl dokonale připravený tak, aby nudil, nudil a nudil – což jsem, jako předsedkyně poroty, zkritizovala a zkritizovala a zkritizovala, s tím, že za rok to bude lepší…