KDYŽ se řekne CO JE NOVÉHO (44/78)
JE JAKÁ JE - ČESKÝ ROZHLAS 2 - POSLECHNĚTE SI NÁS!
Moderátorka a dramaturgyně magazínu Je jaká je, Dvojky ČRo, Eva Kvasničková, mě pozvala 23. srpna 2011 do Českého rozhlasu:
http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2417399&drm=
Povídaly
jsme si od 11 – 12 hodin, a já pak utíkala… 
no… utíkala… to zrovna ne… na zkoušku do
Činoherního klubu…
Děkuju ![:-]](/img/smile/redface.gif)
Evě …
http://www.rozhlas.cz/praha/osoby/_osoba/1537
… a děkuju vám všem, kteří jste do vysílání volali, děkuju vám, kteří jste po vysílání volali mně nebo jste mi poslali sms či e-maily, a děkuju vám, kteří se chodíte dívat na moje webovky…
Doufám, že tu
nejste naposled!
DVACÁTÁ OSMÁ KNIHA - KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II.
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kniha-fuchsoviny-2.jpg&popisek=KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II.
Že je obálka krásná? Je na ní skoro
celej můj život!
Objednat si ji můžete u mého pana nakladatele za vynikající cenu, přímo tady:
http://www.beskydykniha.cz/pripravujeme.html
FUCHSOVINY II. jsou i v téhle rubrice:
http://www.kdyz.cz/vydane-knihy
A za touhle mojí dvacátou osmou
knihou, je moje vzpomínka, jak mě nevzali mezi spisovatele!
A když už vzpomínám, tak mě ještě chvíli nechte vzpomínat…
Moji dvacátou osmou knihu přivezl můj pan nakladatel z tiskárny 17. května 2011!
Když mi bylo dvacet osm let, byl rok 1978.
Byla jsem poprvé v životě eroticky zamilovaná – ne do mého manžela, se kterým jsem se za rok rozvedla.
Měla jsem tříletého syna.
Můj o dva roky starší bratr Karel měl před sebou ještě rok života.
Když knihu, KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II. otevřete, najdete hned na začátku moji černobílou fotografii.
V roce 1980 mě fotil můj
druhý manžel, 
pan Fuchs . Tahle fotografie je nesmírně smutná a
osamělá. Dlouho jsem ji měla schovanou. Nemohla jsem se na ni dívat.
Deprimovala mě.
Dneska ji mám ráda a koukám na ni s nostalgickým úsměvem. A i když mi i dneska bere občas dech, nadechnu se bez problémů.
Je pro mě důkazem, že se dá se vším bojovat, všechno se dá překonat a mnohého jde dosáhnout.
Jenom se nesmíme bát a musíme chtít.
A vlastně i o tomhle, co jsem teď napsala, jsou FUCHSOVINY II.
MOJE TRENÉRČÍ RITUNKA A KOLÍNSKÝ BASKETBAL
O víkendu 10. 9. – 11. 9. 2011, se juniorky BC Kolín zúčastnily turnaje Labský pohár v Pardubicích, kde se umístily na 7. příčce.
Moje Ritunka stojí vlevo ve světle modrém
tričku, její kolegyně trenérka, Ivana Koláčná, sedí vpravo a má
tmavomodré tričko, mezi nimi jsou jejich svěřenkyně, kterým říkám už
několik let holčičky…
http://www.bckolin.cz/image.php?id=7386&image_type=normal
http://www.bckolin.cz/clanek.php?id=1921
Ta mi dá, až zjistí, že jsem to sem
dala!
JÁ UŽ HOLT JINÁ NEBUDU...
Nádhernýho, úspěšnýho
chlapa se držím jako klíště, ale přesto toho mladýho, půvabnýho a
talentovanýho režiséra nechám, aby mě držel za ruku…
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kukura-fuchsova-cicvak.jpg&popisek=Juraje Kukuru si pod schody v Činoherním klubu držím já. Mě zase, tamtéž, drží režísér Martin Čičvák. Zkoušíme hru KUKURA, kterou napsal Martin. Foto: Pavel Kolský.
ONA DNES - V PONDĚLÍ 5. 9. 2011
NAŠE VĚRNÁ MÁRINKA
Tak se jmenuje fejeton, který vyšel v pondělí, 5. 9. 2011!
Možná na to názvem nevypadá, ale je o basketbalu…
KDYŽ SE BLOG K BLOGU PŘIDÁ, TAK JSOU Z TOHO BLOGY DVA
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://fuchsova.blog.ona.idnes.cz/
SIMONA MONYOVÁ - MOJE POŘADNÍKOVÁ KOLEGYNĚ
V této rubrice najdete v roce 2007 i tento záznam:
12. PROSINCE 2007 JSEM BYLA NA BESEDĚ V KNIHOVNĚ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ!
Beseda ( www.kkvysociny.cz )
byla jako vždy úžasná!
Ale
vy vy vy vy, České dráhy!
To byla
hrůůůůza! Jsem z vás TAK votrávená, že to dopíšu
zejtra…
… Tak dopisuju.
Paní knihovnice Jana
Fialová mi řekla móóóc
příjemnou věc!
Jsem prý
jediná spisovatelka, která není v regálech, protože je
furt půjčená! A nejenom to! Jsou na ni
pořadníky! Taky furt! Není to báječné?
Skromně jsem se zeptala, jestli se ještě někdo takhle dobře půjčuje- prý Simona Monyová, ale ta trochu míň…
Simonu jsem objevila asi před deseti lety a stala se mojí častou vlakovkou.
Není totiž těžká na
váhu ani obsahem – ideální četba do vlaku. Dokonce
jsem jí poslala do nakladatelství dopis, kde jsem ji vychválila do
nebes a za pár dnů mi od ní přišla odpověď.
Paní Ireno, váš dopis mě nesmírně potěšil. Právě jsem se chystala na autogramiádu a říkala jsem si, nikdo tam nepřijde. A když se konečně objeví stařičká paní a já zajásám, zeptá se mě, kde je tady záchod… A pak otevřu schránku a tam je váš dopis. Děkuju vám!
Tak, Simono, vítám tě mezi
pořadníkové
spisovatelky!
V havlíčkobrodské knihovně to
jsme jenom my dvě
a to je dost dobrý
úspěch, ne?
Tady zápis z 12. prosince 2007 končí.
Druhý den jsem poslala Simoně, své pořadníkové kolegyni, e-mail, a ona mi za pár dnů odepsala:
Od: „Simona Monyová“
Komu: „Irena Fuchsová“
Datum: 17.12.2007 09:38
Předmět: Re: Od pořadníkové kolegyně
Paní Ireno, děkuji, je to od Vás milé!
Přeji krásné Vánoce a do nového roku spoustu píle a inspirace.
Simona Monyová
----- Původní zpráva ----- Od: „Irena Fuchsová“ <irena.fuchsova@kdyz.cz> Komu: <s.mony@quick.cz> Odesláno: 13. prosince 2007 22:17 Předmět: Od pořadníkové kolegyně
Moje milá Simono, o tvé smrti jsem se dozvěděla na dovolené v Egyptě. Proto ti až teď píšu, jak strašně mi je tě líto.
Je mi líto toho, cos musela ty a tvoje děti prožívat.
A nejvíc mi je líto, že i když jsi v sobě našla sílu odejít, klid jsi nenašla.
To tvoje síla, ta tvoje síla, ta musela být zavražděná.
KDYŽ JE ZKOUŠKA SIRÉN, MŮŽETE VIDĚT IRÉN...
… Fakt!
Každou první středu v měsíci, když houkají v poledne
v celém Česku sirény, budu za čtyři hodiny, t.j. od 16 do
17 hodin v kolínském obchodním centru FUTURUM,
v knihkupectví Dobrovský.
Naposledy jsem
podepisovala svoje knihy a povídala si se svými čtenáři
6. července 2011.
Bylo to milé. Děkuju všem, kteří přišli! A zdravím Pavla, který si přišel pro obě Fuchsoviny, Když se řekne Fuchsoviny a Když se řekne Fuchsoviny II.
A přišel, protože si přečetl v kolínském týdeníku PRES…
… že prý ve Fuchsovinách II. píšu o Rupťupce, na kterou si z padesátých let pamatuje také…
Není to milé? Je.
PŘÍJEMNÁ SPOLUPRÁCE...
… a už hodně dlouho.
Vychází tady každý týden moje romány na pokračování, povídky, fejetony. Na těchto webovkách jsem získala hodně svých čtenářů i několik kamarádů.
Podívejte se na ně:
Díky za ně
patří sympatické Vlastě Otychové a
jejímu týmu.
CHCETE ZHUBNOUT S PROFESOREM TOMBAKEM?
V květnu 2011 vyšel u mého pana nakladatele bestseler ruského biochemika Michała Tombaka:
JE MOŽNÉ ŽÍT 150 LET?
Objednat si ji můžete tady:
http://www.beskydykniha.cz/pripravujeme.html
Já sice do 150 let žít nechci, ale podle téhle knihy jsem
zhubla sedm kilo, ani nevím jak!