Víte, přátelé mí a přátelé mých knih,
plány jsou někdy od
toho, aby se měnily.
Sezona v Činoherním klubu začala letos už 15. 8. 2011 a pro mě, jako jedinou nápovědou, je dost náročná.
Jsem totiž
v divadle furt…
A tak jsem poprosila svého pana nakladatele Bronisława Ondraszka, abychom místo knihy, KDYŽ JSME VŠICHNI MĚLI DOMA KOMOUŠE, na kterou jsem neměla vůbec čas, vydali podruhé knihu erotických povídek, KDYŽ SE ŽENA SVLÉKÁ.
A on souhlasil.
O tuhle
knihu, která vyšla poprvé v roce 2002, je stále zájem a já se nedivím.
Přiznám se, s ruměncem na tváři,
že některé povídky jsou tam
hodně, ale hodně erotické…
Ano, sice jsou erotické, ale jsou ze života a každá se více či méně
opravdu stala.
Takže na Vánoce na vás může pod
stromečkem čekat žena, která se svléká…
A já si zatím
v klidu rozmýšlím, jak přepracuju komouše, abych nemusela
lítat po soudech pro pomluvu a nactiutrhání a já nevím, jak se ještě
jmenuje to, když člověk řekne pravdu, která není milá.
A jak mám chvilku, lebedím si
u svých blogů…
Přečtěte si, prosím, příběh týrané ženy a její Renatky:
http://www.kdyz.cz/skandal/kdyz-zpivaji-andele
A možná potom podpoříte 30,– korunami azylový dům pro týrané ženy a jejich děti. http://www.radiocity.cz/index.php?pageid=1000&cid=419 nebo http://www.radiocity.cz./
Můj kolega v kolínském divadle od roku 1968 do roku 1993, kdy byl umělecký soubor rozhodnutím kolínského MěÚ zrušený.
Můj kamarád. Čestný. Přímý. Zásadový. Laskavý. Moudrý.
Odešel v sobotu 22. října 2011.
Jako zastupitelka
za sdružení ZMĚNA
PRO KOLÍN
http://kolin.pres.cz/?page=clanek&rok=2010&idc=1781
a
jako spisovatelka
, jsem zvolila pro mě nejzajímavější formu
komunikace s kolínskými občany, a sice, fejetonky, nazvané
Dr(o)bečky z radnice.
Najdete je každé úterý v týdeníku Kolínský PRES :
http://kolin.pres.cz/?page=clanek&rok=2011&idc=1909
http://kolin.pres.cz/?page=clanek&rok=2011&idc=1668
P. S.
Podotýkám, že hned
v prvních Dr(o)bkách jsem napsala, že jsem si název vypůjčila vod
Bródi…
Hledejte je v rubrice Sloupky.
Tuhle povídku mám ráda:
http://www.gong.cz/hluchy-tata/2011/06/28
Opravdu se stala v rodině mé kolegyně, Lenky Skopalové:
http://www.rozkvetlekonvalinky.estranky.cz/clanky/patri-k-sobe/svatopluk-skopal.html
Už třetí rok se setkávám se svými čtenáři každou první středu v měsíci, od 16 – 17 hodin, v kolínském knihkupectví Dobrovský, které je v obchodním centrum FUTURUM, kousek od kolínského vlakového nádraží.
Po celé
republice je v tento den přesně ve 12.00. zkouška sirén, takže si na moje
setkání se čtenáři lehce vzpomenete!
Řeknete si, aha,
dneska je zkouška sirén, tak to je ve FUTURUM naše
Irén!
Byla jsem tam i 5. října 2011.
Podepisovala jsem své knihy a povídala si se svými čtenáři,
až do 17.15.!
Moderátorka a dramaturgyně magazínu Je jaká je, Dvojky ČRo, Eva Kvasničková, mě pozvala 23. srpna 2011 do Českého rozhlasu:
http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2417399&drm=
Povídaly
jsme si od 11 – 12 hodin, a já pak utíkala… no… utíkala… to zrovna ne…
na zkoušku do
Činoherního klubu…
Děkuju Evě
…
http://www.rozhlas.cz/praha/osoby/_osoba/1537
… a děkuju vám všem, kteří jste do vysílání volali, děkuju vám, kteří jste po vysílání volali mně nebo jste mi poslali sms či e-maily, a děkuju vám, kteří se chodíte dívat na moje webovky…
Doufám, že tu
nejste naposled!
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kniha-fuchsoviny-2.jpg&popisek=KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II.
Že je obálka krásná? Je na ní skoro
celej můj život!
Objednat si ji můžete u mého pana nakladatele za vynikající cenu, přímo tady:
http://www.beskydykniha.cz/pripravujeme.html
FUCHSOVINY II. jsou i v téhle rubrice:
http://www.kdyz.cz/vydane-knihy
A za touhle mojí dvacátou osmou
knihou, je moje vzpomínka, jak mě nevzali mezi spisovatele!
A když už vzpomínám, tak mě ještě chvíli nechte vzpomínat…
Moji dvacátou osmou knihu přivezl můj pan nakladatel z tiskárny 17. května 2011!
Když mi bylo dvacet osm let, byl rok 1978.
Byla jsem poprvé v životě eroticky zamilovaná – ne do mého manžela, se kterým jsem se za rok rozvedla.
Měla jsem tříletého syna.
Můj o dva roky starší bratr Karel měl před sebou ještě rok života.
Když knihu, KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II. otevřete, najdete hned na začátku moji černobílou fotografii.
V roce 1980 mě fotil můj
druhý manžel, pan Fuchs
. Tahle fotografie je nesmírně smutná a
osamělá. Dlouho jsem ji měla schovanou. Nemohla jsem se na ni dívat.
Deprimovala mě.
Dneska ji mám ráda a koukám na ni s nostalgickým úsměvem. A i když mi i dneska bere občas dech, nadechnu se bez problémů.
Je pro mě důkazem, že se dá se vším bojovat, všechno se dá překonat a mnohého jde dosáhnout.
Jenom se nesmíme bát a musíme chtít.
A vlastně i o tomhle, co jsem teď napsala, jsou FUCHSOVINY II.
O víkendu 10. 9. – 11. 9. 2011, se juniorky BC Kolín zúčastnily turnaje Labský pohár v Pardubicích, kde se umístily na 7. příčce.
Moje Ritunka
stojí vlevo ve světle modrém
tričku, její kolegyně trenérka,
Ivana Koláčná,
sedí vpravo a má
tmavomodré tričko, mezi nimi jsou jejich svěřenkyně, kterým říkám už
několik let holčičky…
http://www.bckolin.cz/image.php?id=7386&image_type=normal
http://www.bckolin.cz/clanek.php?id=1921
Ta mi dá, až zjistí, že jsem to sem
dala!
Nádhernýho, úspěšnýho
chlapa se držím jako klíště, ale přesto toho mladýho, půvabnýho a
talentovanýho režiséra nechám, aby mě držel za ruku…
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kukura-fuchsova-cicvak.jpg&popisek=Juraje Kukuru si pod schody v Činoherním klubu držím já. Mě zase, tamtéž, drží režísér Martin Čičvák. Zkoušíme hru KUKURA, kterou napsal Martin. Foto: Pavel Kolský.