Nestydím se přiznat, že mě odchod Karla Gotta zasáhl, jako kdyby mi odešel někdo, s kým jsem prožila desítky let vždy v příjemné náladě, vždy, když mi bylo ouvej, mi pomohl svými písničkami, svým úsměvem, tím, že byl.
Blog mého syna Filipa jako mávnutím kouzelného proutku rozfoukl vše smutné a já se usmívám a mám radost, že Karel Gott žije dál!
https://filipfuchs.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=731859
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO