KDYŽ se řekne CO JE NOVÉHO

KDYŽ JE ŽIVOT TEPLE BAREVNÝ

Dnes, 27. 11. 2012, přesně ve 21.21., jsem dala na svůj blog nový příspěvek:

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

Dala jsem ho tam proto, že jsem v neděli, 25. listopadu 2012, zařadila do svého vysílání na ČRo2, po šesté hodině, povídku o mladém gayi, kterého rodiče zavrhli. Povídka se jmenuje: MAMI. TATI.

http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&navigation=&pattern=false

Dostala jsem k této povídce mnoho dopisů - ani jeden nebyl negativní - a za všechny jsem vybrala tento:

Dobrý den, paní Fuchsová,

proč zajímavé rozhovory se vysílají od pěti hodin a ještě k tomu v neděli? Já sice kolem páté se probouzím, ale čekám, až se probudí i Puňťa a pak s ním musím jít ven. No jo, když je kolikrát vysílání v tom nejlepším. No nic. To nepředělám. Ještě že mohu celé vysílání vyslechnout na internetu.

Nejen že jsem četla Vaše knihy - oba palce nahoru - a ráda Vás poslouchám. Ale o co mi hlavně jde.

Jsem taková normální žena, heterosexuální, mám tři heterosexuální syny a fakt ta knížka, Když muž miluje muže, je moc smutná. Protože člověka beru takového jaký je. Proč se málo píše, že za jejich orientaci nemohou oni?

Proč se více nepíše o tom: RODIČE!!!! to vy jste jim dali do vínku, to z vás se narodili, hlavně vy byste měli mít takové dítě rádo, protože ONO za to nemůže. Dětem je potřeba dát psychickou oporu a ne je ještě zavrhnout.

Kdyby se o homosexuálních problémech psalo a v rozhlase mluvilo víc a víc, pak by se to k uším i k zabedněným rodičům, kteří vlastně takovým dítkem opovrhují, dostalo. Moc přeji všem lidem, aby jejich život byl dobrý a lepší. Avšak to musí člověk sám se o to přičinit.

Vážená paní Fuchsová, hlavně Vám přeji jen to nejlepší a je velice dobře, že jste na tom dobře, protože nezávidíte, ale svými postoji ke všemu lidskému ještě pomáháte dalším. Mějte se moc hezky, ať Vám hlavně zdraví slouží, ať se Vám prostě i Vaší celé rodině daří.

Moc pozdravů Milena Čermáková.