Děkuju vám všem za velikonoční přání, všem!
I těm, kteří si na mě za celej rok nevzpomenou, ale na Velikonoce e-mailem přání pošlou a ani neskryjí stovku dalších adresátů…
Nebudu vám nic přát, protože, představte si, představte si…
Představte si, že vám v neděli ráno popřeju příjemné velikonoční vstávání a příjemný velikonoční den, osobně! Věříte tomu? Věřte! Fakt, že jo! Osobně!
Budu vám přát zdraví, pohodu a lásku, a nejenom to, budu si s vámi se všemi povídat, se všemi! Jo! Budu mít na každého z vás čas a to dokonce tři hodiny!!!
Pokud se ptáte, jak je to možné, mrkněte se pod tuhle zprávu.
V neděli 8. dubna 2012 budu totiž na ČRo2.
Od 5 – 8 hodin. Tři hodiny!
Je to živé vysílání, a když budu přát posluchačům cokoli, budu to v tu chvíli přát i vám všem, moji čtenáři, kamarádi a vy, kteří jste právě teď na mých stránkách!
Nashledanou v neděli ráno!
Dopsáno v neděli 8. 4. 2012, ve 23.14.
Odepisuju na e-maily, které mi pořád chodí a v každém je pro mě radost. Jste na mě všichni strašně hodní a chválíte mě a gratulujete mi, já vám odepisuju a teď už to zabalím, protože už nemám sil! Odpovím všem zítra, ano?
Jo, ale POZOR!
Jenom jeden pan inženýr, který nenapsal svůj e-mail, takže mu nemůžu odepsat, mi z mých webovek napsal, že jsem Velikonoce znesvětila tím, že jsem mluvila o své nemocné noze po obrně a o zlatém údovi.
No. Mluvila. A co? Nohu mi nikdo neodpáře, a co je to zlatý úda, nevím. Pan inženýr to asi ví, ale nepoví…
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO