Ve středu 27. června
2007 v 15. 30.
v knihkupectví Petra Krále v Kolíně, jsme křtili a podepisovali knihu
KDYŽ CHCI ZABÍT MANŽELA. My, t.j. kreslíř
Jiří Novák, který mé osmnácté
děťátko ilustroval a já. Přišlo hodně našich
kamarádů a známých, a maminkou a babičkou byl dokonce přivezen
i Damián, měsíční vnuk mého kreslíře. Hodinu po
zahájení vběhl do knihkupectví i náš společný kamarád Jaromír, který
byl naší přítomností tak šokovaný, že se ani s jedním z nás
nepozdravil a po chvíli zase utekl. Jaromíre, tys myslel, že už tady
nebudeme, viď? To na něho zavolal Jiří Novák a
myslím, že měl pravdu…
Ach
jo…
Večer mi zavolala paní Dušková. To je ta Dáma z povídání Kolínské setkání o páté, které je na konci této rubriky. Volala mi proto, aby mi řekla, že je po operaci očí, a že zase může číst a že mě čte, a že mi děkuje za to, jak píšu, , že se jí to strašně líbí a že mám talent od Boha, a že nechtěla na křest přijít, protože mi nosí smůlu, ale že se tam byla podívat před začátkem, a zase rychle odešla, a že mi chtěla zavolat už dávno, ale měla strach a ostych a trému a… zkrátím to!
Deme spolu na kafe!
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO