Ve středu 27. června
2007 v 15. 30.
v knihkupectví Petra Krále v Kolíně,
jsme křtili a podepisovali knihu
KDYŽ CHCI ZABÍT MANŽELA. My, t.j.
kreslíř
Jiří Novák, který mé osmnácté
děťátko ilustroval a já.
Přišlo hodně našich
kamarádů a známých, a maminkou a babičkou byl dokonce přivezen
i Damián, měsíční vnuk mého kreslíře. Hodinu po
zahájení vběhl do knihkupectví i náš společný kamarád Jaromír, který
byl naší přítomností tak šokovaný, že se ani s jedním z nás
nepozdravil a po chvíli zase utekl. Jaromíre, tys myslel, že už tady
nebudeme, viď? To na něho zavolal Jiří Novák a
myslím, že měl pravdu…
Ach
jo…
Večer mi zavolala paní
Dušková. To je ta Dáma z povídání Kolínské setkání
o páté,
které je na
konci této rubriky. Volala mi proto, aby mi řekla, že je po operaci očí, a
že zase může číst a že mě čte,
a že mi děkuje za to, jak píšu,
, že se jí to strašně líbí
a že mám talent od Boha,
a že nechtěla na křest přijít,
protože mi nosí smůlu, ale že se tam byla podívat před začátkem, a zase
rychle odešla, a že mi chtěla zavolat už dávno,
ale měla strach a ostych a trému
a… zkrátím to!
Deme spolu na kafe!
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO