V úterý 11. května 2010 jsem jela s dcerou Ritou do Brna, navštívit naši rodinnou přítelkyni Inez Tuschnerovou, která už několik let žije v Penzionu pro seniory.
Dostaly jsme od ní nádherné dva obrázky, které už jsou za sklem a visí v mé pracovně!
Inez, děkujeme!
Říkaly jsme si s Ritou, že Inez už potřebuje lázně jako suchá kytka vodu.
Potřebuje se, jako každý rok, do zásoby nadýchat svobody, hrdosti, laskavosti, sebejistoty a nespoutanosti – a tohle všechno na ni v klimkovických lázních čeká.
A taky tam budu já…
Potom jsme byly s Ritou na návštěvě u dvou Martinů, Martina Foretníka a jeho přítele Martina, a odtud jsme přešli do kavárny Lyrique, kousek od jejich bytu, kde byla v 18. hodin beseda s autorským čtením a brněnským křtem knihy KDYŽ MUŽ MILUJE MUŽE.
Knihu ilustroval Martin Foretník,
který vše zorganizoval, četla jsem povídku BABIČKA a moje sprostá babička a celá beseda se tak líbily, že si další setkání zopakujeme na podzim, až zase s Ritunkou přijedeme navštívit naši Inez!
P. S. Moji milí hosté v kavárně Lyrique, slíbila jsem vám, že povídku Rozloučení zařadím do rubriky Když se řekne skandál.
Už tam je!
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO