Krásný slunečný den, paní Fuchsová!
Před dvěma týdny jsem vyrážela na dovolenou do Chorvatska a požádala jsem kamarádku o zapůjčení nějaké knížky.
Vezla jsem si i dvě již koupené no a ona mi přidala Vaši knihu, Když se žena svléká. Přiznám na rovinu… zůstala jste až nakonec, předběhla Vás moje velmi oblíbená Irena Obermannová (proč já vybírám své jmenovkyně?) a pak Bára Nesvadbová.
Zhltla jsem je obě rychle a tak jsem se pustila i do Vás. První povídku o přátelích z Moravy jsem musela číst na pláži nahlas, protože mi tryskaly slzy z očí a manžel a sestřenka s manželem nechápali. Pak už jsme byli mrtví smíchy všichni (já opět) a když jsem předčítala znovu tuto povídku mamině na chalupě po návratu domů, smály jsme se dotřetice.
Nicméně všechny povídky byly úžasné, oddychové a přitom poučné. Knížku jsem dočítala, když jsme čekali v zácpě před Slovinskými hranicemi a vůbec jsem nebyla nervozní, naopak mi vadilo, že kolona tak rychle postupuje (za jízdy nemůžu číst, dělá se mi špatně – ne ovšem z Vaší knihy).
Takže dnes jsem najela na Vaše stránky, abych si vybrala knihu, kterou si dojdu koupit, chci Vás totiž mít ve své knihovně a mám s výběrem velký problém…
Přeji krásný zbytek léta, spoustu dalších knih a já už se těším, až budu Vaši další louskat.
Irena Morchová
P.S.
S mojí jmenovkyní jsme si začaly psát, poslala mi, co píše ona, a protože se to čte jedním dechem, budete si moct brzy její povídku přečíst v NEI-REPORTU! A určitě nejenom tam!
DRŽÍM PĚSTI, TAKY IRENO!
A povídku PŘÁTELÉ ZE SEVERNÍ MORAVY, která je v knize KDYŽ SE ŽENA SVLÉKÁ, jsem pro zvědavé čtenáře dala do rubriky SKANDÁLY!
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO