Krásný slunečný den, paní Fuchsová!
Před dvěma týdny
jsem vyrážela na dovolenou do Chorvatska a požádala jsem kamarádku
o zapůjčení nějaké knížky.
Vezla jsem si i dvě již koupené no a ona mi přidala Vaši knihu, Když se žena svléká. Přiznám na rovinu… zůstala jste až nakonec, předběhla Vás moje velmi oblíbená Irena Obermannová (proč já vybírám své jmenovkyně?) a pak Bára Nesvadbová.
Zhltla jsem je
obě rychle a tak jsem se pustila i do Vás. První povídku
o přátelích z Moravy jsem musela číst na pláži nahlas,
protože mi tryskaly slzy z očí a manžel a sestřenka s manželem
nechápali. Pak už jsme byli mrtví
smíchy
všichni (já opět) a když
jsem předčítala znovu tuto povídku
mamině
na chalupě po návratu
domů, smály jsme se dotřetice.
Nicméně všechny povídky byly
úžasné, oddychové a přitom poučné. Knížku jsem dočítala, když jsme
čekali v zácpě před Slovinskými hranicemi a vůbec jsem nebyla nervozní,
naopak mi vadilo, že kolona tak rychle postupuje (za jízdy
nemůžu číst, dělá se mi špatně – ne ovšem z Vaší
knihy).
Takže dnes jsem najela na Vaše stránky, abych si vybrala knihu,
kterou si dojdu koupit, chci Vás totiž mít ve své knihovně a mám
s výběrem velký problém…
Přeji krásný zbytek léta,
spoustu dalších knih a já už se
těším,
až budu Vaši další
louskat.
Irena Morchová
P.S.
S mojí jmenovkyní jsme si začaly psát, poslala mi, co píše ona, a protože se to čte jedním dechem, budete si moct brzy její povídku přečíst v NEI-REPORTU! A určitě nejenom tam!
DRŽÍM PĚSTI, TAKY IRENO!
A povídku PŘÁTELÉ ZE SEVERNÍ MORAVY,
která je v knize
KDYŽ SE ŽENA
SVLÉKÁ,
jsem pro zvědavé čtenáře dala do rubriky
SKANDÁLY!
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO