http://skutecnosti.cz/od-cihly-az-po-rodinu/
A jen tak mimochodem, při této příležitosti jsem si uvědomila, že jsem také už pěkných pár let, externí redaktorkou webu, který založila Vlasta Otychová v roce 2005:
http://www.tretivek.cz/rubriky/zabava/
Vlastě totiž pošlu pokaždé texty na půl roku - proto ta mezera v paměti...
http://fuchsova.blog.idnes.cz/c/350774/Kouzelny-vagon-Ceskych-drah.html
Začátkem července jsem byla na návštěvě u mého pana nakladatele Ing. Bronisława Ondraszka, ve Vendryni, kde žije. Naplánoval při naší návštěvě – jela se mnou i moje dcera Rita - několik besed v okolí.
3. července 2013 jsem besedovala od 16.00. v Českém Těšíně, přímo tady:
Potom jsme se bleskurychle přesunuli do Vendryně – odkud je můj pan nakladatel – a tam byla beseda v knihovně od 18.00.
http://naseknihovna.cz/vendryne/
A ve čtvrtek 4. 7. 2013, jsem besedovala od 17.00. v knihovně v Bystřici.
http://www.knihovna.bystrice.cz/kontakty
A mezitím se o nás Bronisław se svojí ženou Miladou starali dokonale, perfektně – náš pobyt u nich, v našem kraji, byl jako ta nejušlechtilejší ocel z Tříneckých železáren!
A proč píšu „v našem kraji“? Protože mí předci přišli z Polska na severní Moravu, kde žili několik století a pak teprve zamířili směr Kolín.
Něco vám řeknu. U nás doma je tak krásně, jako nikde v republice!
http://ubytovani.pampeliska.cz/vendryne/
http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-frydek-mistek/vendryne/
Měla jsem tam fejeton.
Tady si ho můžete přečíst:
http://fuchsova.blog.idnes.cz/c/350235/Bylo-leto-horke-leto-tak-jak-leto-ma-byt.html
http://www.rozhlas.cz/praha/tyd_vysilani_nedele/_zprava/1185107
Je nedělní předpůlnoční večer, 10. 3. 2013, právě jsem odepsala na poslední e-mail - přišlo mi jich na moje ranní vysílání kolem stovky, a pokud bych neodpověděla dneska, byla bych zítra zavalená další várkou. Ale nestěžuju si, je to radost, řeknu vám, je to radost, co mi píšete. Je to sametové pohlazení.
Přišly mi tři kritické. Hodně kritické. Ale nikoli anonymy, což jsem ráda. Na všechny tři jsem odpověděla.
Ale tenhle byl takový zvláštní:
Předmět: prosim nekricte na posluchace a dekujte rozhlasu
Pani Fuchsova,
dnes rano v rozhlase to bylo priserne, nedalo se to poslouchat, a pak ten absolutne neloajalni vylev vuci rozhlasu, misto podekovani a pokory; to me primelo Vam napsat. Napisi take do rozhlasu, aby Vam davali co nejmene prostoru. jp
No…
„… absolutne neloajalni vylev vuci rozhlasu, misto podekovani a pokory…“ jsem měla na konci vysílání. A řekla jsem tam tohle:
"Protože se blíží osmá hodina, moji milí, půjdeme pomalu na závěr.
Bohužel vám ani dneska nemůžu říct, kdy se příště uslyšíme. Snažila jsem se to celý týden zjistit, ale v pátek jsem se dozvěděla, že v dubnu Dobré ráno mít nebudu, a květnový plán nedělního vysílání ještě není hotový. Takže to beru tak, že se uslyšíme – někdy.
A víte, že mi to vadí? A hodně mi to vadí. A nejenom proto, že nemám ráda slovo – někdy.
Vadí mi to kvůli vám, kteří mi posíláte obálky se známkou a prosíte mě, abych vám napsala, kdy budu příště vysílat.
Vadí mi to kvůli vám, kteří jste mi během roku, co moderuju Dobré ráno, poslali tisíce e-mailů a stovky dopisů.
Vadí mi to kvůli vám, kteří mi telefonujete, jezdíte za mnou do Kolína, chodíte na mé besedy po celé republice, a je vás čím dál víc.
Prostě mi kvůli vám, posluchačkám a posluchačům Dvojky Českého rozhlasu, vadí, že vám opět nemohu na konci tohoto vysílání, říct tři obyčejná slova:
Příště se uslyšíme, a datum, kdy se uslyšíme, ale bohužel, musím vám teď opět říct: „Uslyšíme se někdy…“
… a řeknu vám, že mi to přijde vůči vám, moji milí, velmi neuctivé. Věrným posluchačům se neříká, uslyšíme se „někdy“! Nelíbí se mi to.
A když se nám něco nelíbí, když se nám něco moc nelíbí, tak bychom to měli říct. Vždycky a všude. Neměli bychom se bát a měli bychom se ozvat. To bychom měli dělat všichni, když jsme přesvědčení, že máme pravdu.
Takže, moje milé posluchačky, moji milí posluchači, já jsem vám právě teď, při svém desátém, jubilejním vysílání, řekla, co mi vadí, a jsem ráda, že jsem to řekla, a jsem připravená na to, že se už možná na této stanici neuslyšíme…"
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1
Připsáno 13. 3. 2013:
Člověk má být připravený na vše. Řídím se tím, jak jste si mohli přečíst o pár řádků výše. A vidíte, dobře, že jsem byla připravená. Jak jsem se dnes dozvěděla, na ČRo2 se opravdu zatím neuslyšíme.
1)
Moji třicátou knihu, Když světlo projde špínou, zůstane čisté, jsme pokřtili 20. června 2013, v Kolíně, u mého kolegy zastupitele, Petra Krále, v knihkupectví Kosmas:
http://www.kosmas.cz/info/knihkupectvi-kolin
Rodina Králova, Petr, Jindra a Dan, rozevřeli, jako vždy, svou pohostinou a laskavou knihkupeckou náruč všem, kteří přišli.
2)
Podruhé jsem ji křtila a podepisovala v Kutné Hoře, také v knihkupectví Kosmas.
http://www.kosmas.cz/info/knihkupectvi-kutnahora/
25. června 2013, od 15.30.
P. S.
Kromě úžasných knihkupců, zdravím i nádherná tříletá dvojčata, Aničku a Milánka Spěvákovi, mé budoucí čtenáře!
3)
A poslední středu v červnu, t.j. 26. června 2013, jsem byla od 16 – 17 hodin v knihkupectví Dobrovský, v kolínském obchodním centru FUTURUM:
http://www.knihydobrovsky.cz/knihkupectvi-kolin.html
Přišel tam za mnou Jiří Opočenský z Vrchlabí, který tam má malý penzion:
http://www.herlikovicepenzion.cz/fotogalerie/
Z Prahy přijel Honzík Kuchař se svojí přítelkyní a s pejskem.
Přišly mé spolužačky a několik kolíňáků.
Všichni mi udělali velkou radost! Příště se uvidíme první středu v září.
4. září 2013 – od 16 – 17 hodin, v knihkupectví Dobrovský, v kolínském obchodním centru FUTURUM.
21. června 2013, jsem byla opět hostem na ČRo Pardubice, v pořadu Máme hosty, od 10 – 11 hodin.
http://www.rozhlas.cz/pardubice/mamehosty/_zprava/1202263
Ředitelem této stanice je velice, ale velice sympatický, Martin Kolovratník, který je, představte si, stejně mladý jako můj syn Filip!
http://www.rozhlas.cz/lide/pardubice/_zprava/martin-kolovratnik--34894
Jako vždy mě pozvala, Jitka Slezáková:
http://www.rozhlas.cz/lide/pardubice/_zprava/67590
Nebyla na mě sama, pomáhal jí její kolega, Petr Seidl:
http://www.rozhlas.cz/lide/pardubice/_zprava/petr-seidl--1222442
Celý pořad si můžete poslechnout tady:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2913502
A už teď vám mohu říct, že v pátek, 30. srpna 2013, budu v pořadu „Máme hosty“, opět hostem…
A tady si můžete poslechnout i má další rozhlasová vysílání:
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
19. června 2013 jsem měla v Ostravě, v Domě knihy LIBREX, besedu a autogramiádu, od 17. hodin. Veronice Jahnové, která mě pozvala a vše zařizovala, jsem začala říkat KŘIŠŤÁL. Ostraváci, tento KŘIŠŤÁL vám závidím!
http://www.knihservis.cz/librex.eshop/index.php
Před autogramiádou jsem byla hostem mé přítelkyně, Dáši Misařové, v ČRo Ostrava, od 15 – 16 hodin, v pořadu Apetýt. Tady si můžete poslechnout hodinový výsledek:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2912184
Dáše Misařové, moderátorce a reportérce, jsem už před lety začala říkat TSUNAMI. Ostraváci, toto TSUNAMI vám také závidím!
http://www.rozhlas.cz/lide/ostrava/_osoba/861
Když jsme skončily Apetýt, přesunuly jsme se do Domu knihy LIBREX, kde se Dáša z exkluzivní moderátorky, stala neméně exkluzivní kmotrou mé knihy, Když světlo projde špínou, zůstane čisté.
Můj kolega bloger, Laďa Větvička,
http://vetvicka.blog.idnes.cz/
… kterej píše úžasné blogy, kam já se na něj hrabu, tak tenhle Větvičák, kterej měl bejt druhým kmotrem, se zasekl u lahve vodky v Gruzii, a tak aspoň poslal zdravici:
http://www.youtube.com/watch?v=MZlmoZLm9i8&feature=youtu.be
… a vy si to můžete poslechnout tady:
http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/_zprava/vychazi-tricata-kniha-ireny-fuchsove--1225309
Že se nestydí...
Ale já mu to vrátím! Nebudu mu napovídat!