KDYŽ se řekne SKANDÁL

IDEÁLNÍ PÁR

Když mi bylo dvacet, byla jsem na návštěvě u kamarádů, kteří se pár měsíců před tím vzali. On byl galantní, vtipný, usměvavý, obskakoval nás, ale ona si ho nevšímala a bavila se jenom se mnou. Říkala jsem si, ta je ale nevděčná! Já mít takového manžela, tak jsem štěstím bez sebe! 

Brzy mi došlo, proč byla taková. Když mě šel doprovodit, chtěl mě u schránek políbit. To byla první „manželská“ lekce, kterou jsem od života dostala a protože jsem učenlivá, nezapomněla jsem na ni. Ono to ani nešlo. Život mi ji od té doby často připomněl…

Netrápila jsem se závistí, když jsem viděla dvojici, která se šťastně vodila po ulicích za ručičky. Časem jsem se od něho dozvěděla, že po tom, co se jim narodily dvě děti, s ním odmítá spát. Prý už není důvod. Je rád, když ji k milování přemluví alespoň jednou za dva měsíce. A to musí být hodně hodný…

Zrovna tak jsem nezáviděla drobné, čtyřicetileté paní, se kterou její manžel chodil pravidelně nakupovat. Táhl dvě, někdy i tři tašky a ona vedle něho cupitala s kabelkou. Od jejich sousedky jsem se dozvěděla, že ji bije. Někdy ji také zavře na balkon. I v zimě.

Po těchto a mnoha jiných zkušenostech jsem si o sobě myslela, že jsem ostřílený kozák a hned tak něco mě nedostane. Mýlila jsem se.

Ti dva přistoupili do pantografu kus před Prahou. Elegantní, usměvavý manželský pár. Mohlo jim být kolem pětašedesáti. On nesl dvě tašky, a protože vagon byl skoro prázdný, položil tašky na první volné sedadlo a počkal na ni. Ona k němu došla a zavrtěla odmítavě hlavou. „Miláčku, sem ne.“ Ukázala na sedadlo o kousek dál, on s úsměvem přikývl a tašky tam přenesl.

Sedli si tak, že jsem mu viděla záda a jeho manželku, která seděla proti němu, jsem neviděla vůbec. Když se vlak rozjel, on se zvedl.

„Dojdu si na záchod, Vlastičko.“ Její hlas nešel neslyšet. „Richarde, sedni se, miláčku. Víš, kdo všechno těmi záchody projde? To vydržíš. Dojdeš si u Karla.“ Přikývl. „Máš pravdu, Vlastičko. Jako vždycky. Vydržím to, miláčku.“

Sedl si, chvíli mlčel a pak vytáhl noviny. Viděla jsem, že mu je vzala z ruky a schovala do jedné z tašek. „Richarde, noviny máš na zpáteční cestu. Až pojedeme zpátky, bude venku tma. Pak si budeš číst.“ Muž jí odpověděl hned a jeho hlas zněl rozesmátě a šťastně. „Vlastičko, ty myslíš na všechno! Já tě nemít…“

Natáhl se a pohladil ji. I ona ho pohladila. „Teď budeme koukat ven,“ řekla spokojeně a oba se pohodlně uvelebili na sedadlech. Muž ukázal z okna.

„Vlastičko, to je ten chlív, co vyhořel! Nedávno to bylo v televizi.“ Žena se rozesmála. „Richarde, ty jsi takový sladký popleta! To přece vůbec nebylo tady! To bylo na druhé straně! Na Pardubice!“ Muž mlčel a tak ho žena přesvědčovala dál. „Hořel celou noc! A shořel celý, miláčku! Tomuhle zůstaly zdi! To nebyl tenhle, Richarde!“ Věděla jsem, že pravdu má muž. Byl to tenhle chlív. Ale on s ní souhlasil. „Máš pravdu, Vlastičko! Teď si vzpomínám, miláčku. Bylo to kousek od Pardubic. Jak jsem si to mohl splést?“ Žena se k němu natáhla a narovnala mu límeček košile. „Protože jsi můj roztomilý popleta, Richarde!“

Chvíli mlčeli a pak muž začal něco hledat v tašce. „Co hledáš, miláčku?“ „Chci si vzít něco k jídlu. Měl bych chuť na tu housku s paštikou, cos…“ Žena mu tašku vzala a dala ji vedle sebe. „Ne, miláčku! Snídal jsi přece! Nemůžeš mít hlad! Máš na tu housku opravdu jenom chuť!“ Muž se zasmál. „A ty se divíš, Vlastičko? Umíš dělat tak dobré houstičky…“ Nahnula se k němu a pohladila ho po tváři. „Jsi sladký! Až vystoupíme a půjdeme ke Karlovi, tak si cestou jednu housku sníš, miláčku. Do oběda ji strávíš. V našem věku se už nesmíme přejídat.“ Vzal její ruku a líbal ji! On jí líbal ruku!

Byla jsem v šoku! To je zázrak! Na sedmapadesátiletá kolena jsem potkala ideální pár! Ona je sice zakuklená semetrika, že by s ní jiný chlap nevydržel, ale tenhle ji miluje! Je s ní šťastný!

Přijeli jsme na Masarykovo nádraží a lidé vstávali a oblékali se. Vstala jsem také a zapínala si bundu. I ti dva vstali. Muž se otočil ke mně a zapínal si kabát. Nenávist mu doslova zkřivila obličej. Takovou nenávist jsem ještě nikdy na nikom neviděla! „Vezmeš tašky, Richarde, miláčku?“

Jeho obličej se změnil jako lán obilí, když po něm zaduje silný vítr. Muž, kterého bych se vyděsila, potkat ho v noci, se ve vteřině změnil v laskavého staršího pána. S úsměvem se otočil na svou manželku.

„Ano, samozřejmě, že je vezmu, Vlastičko…“

ZPĚT NA VŠECHNY SKANDÁLY

komentáře k tomuto článku:

Toto není skandál... (Irena Fuchsová, 23.11.2008 08:11)

Tento fejeton vyšel v magazínu ONA DNES. Dostala jsem hodně e-mailů, od žen i od mužů a potvrdilo se mi, že podobných „ideálních“ párů je mezi námi dost…

prosim,Vas (evzen durdil,havlickuv brod, 26.11.2008 10:11)

neverte te -spisovatelce-,ze dostala hodne e-mailu.ono,kdyz jste zvykli dostavat jeden ci dva e-maily,tak kdyz Vam pak prijdou hned tri,tak jste z toho na vetvi a musite se pochlubit,jak -hodne- e-mailu jste dostala..........uz me tito radoby spisovatele zacinaji skutecne pekne vytacet.

Evžene, Evžene.... (Irena Fuchsová, 26.11.2008 19:11)

:-) :-) :-) … že na vás prásknu, kdo jste? :-) A dám sem váš e-mail! Co?

Ne, nebojte se! A pište sem dál! Sice jste mi to tady svými dopisy dost „zasemenil“, ale budiž… já i mí čtenáři vám to odpouštíme! :-)

Evžene, (Renata Čechová, 27.11.2008 10:11)

Vy jste Durdil…nomen omen… :-))

pani Renato, (evzen durdil,havlickuv brod, 27.11.2008 14:11)

vy,aby jste si neprisadila,ze­.......jeste stesti,ze jsem cerstve rozvedeny a spolu s moji manzelkou mi z bytu zmizela i zhruba dvacitka knih teto pseudo spisovatelky.­.......stejne jsme se rozvedli,jen kvuli tem blbejm knizkam.kdyz jsem se s ni chtel vecer pomazlit,tak jen odsekla-dneska ne,evzene.ctu si.........

Milá Renato... (Irena Fuchsová, 27.11.2008 18:11)

… kdybyste mě viděla, jak se teď chechtám!!! Ach bože… tak jste to odnesla i vy! :-) Ale že je milý? Miluju pana Durdila… miluju! Možná i proto, že ho znám už od 13. 2. 1975… :-)

no,jiste. (evzen durdil,havlickuv brod, 27.11.2008 19:11)

za nase dane se Vam to smeje,ze pani spisovatelko.jak by rekl soudruh Stepan-v zadny zemi,v zadny zemi neni mozny,aby jeden clovek soucasne pobiral duchod,bral plat v divadle a jeste nekrestansky vydelaval na pochybnych knizkach a clancich v novinach...­....obycejny delnik,jako ja,aby pak sel po zebrote,ze........

Durdile... (Irena Fuchsová, 27.11.2008 20:11)

:-) :-) :-) … Durdile… :-) :-) :-) … Durdile… :-) :-) :-)že vy chcete mít svojí maminku na svědomí?!

(HaničkaAnička, 6.12.2008 22:12)

milý pane Durdile, kdybyste byl více pozornější, určitě by říkala: „dnes ne, Bulgakove! dnes se chci pomazlit se svým manželem“. paní Fuchsová, děkuju. jste jednička. jen tak dál, ať mám stále co číst.

Haničko Aničko... (Irena Fuchsová, 7.12.2008 17:12)

… vy děkujete mně, ale co teprv já vám! :-)

Evžene, (Renata Čechová, 19.12.2008 10:12)

asi jste se nerozvedl jen kvůli tomu, že Vaše paní četla. Zamyslel jste se někdy, proč četla místo toho, aby se s Vámi mazlila? Ale Vy si z nás zde děláte judel,že…? :-D Paní Ireno, přeji krásné Vánoce a v novém roce jen šťastné a pozitivní zprávy. :-)

Moje milá Renato... (Irena Fuchsová, 19.12.2008 10:12)

… Evžena asi brzy pošlu někam… :-) A on moc dobře ví, kvůli čemu… Ale teď jsem ještě ve fázi, kdy mu nebudu odepisovat na e-maily. A přes tyto stránky mu vzkazuju, že ho vydědím a adoptuju jeho budoucí ženu Marcelku, kterou miluju! Tak, Durdile, a máš to… Renato, užívejte si klidu a pohody a občas se sem na mě přijďte podívat!

Loučím se s vámi s pozdravem :-) Durdila zadupat do země!:-)

to je neslychane. (evzen durdil,havlickuv brod, 22.12.2008 19:12)

toto jsou skutecne nejhorsi stranky od dob,kdy vznikl portal Bleskove.cz..­.....navsteva zde,je absolutni ztratou casu.odchazime se proto s manzelkou kulturne vyzit na divadelni predstaveni prazskych umelcu,kteri v nasem kulturnim dome dnes vecer hostuji s predstavenim Ja nejsem opila,ja jsem zase ozrala.......v hlav­ni roli exceluje bajecna Olinka Zelenska a Dada Patrasova........

Paní matko :o)))) (Marcela skoro Durdilová :o))), 22.12.2008 20:12)

Evžen je v tom nevinně, jsou svátky a má se odpouštět a já tímto tak činím a Vy učiňte totéž. Přeji hezké svátky a šupky dupky už mu napište. Zdraví Vás skoro snacha :o))))

Marcelko... (Irena Fuchsová, 22.12.2008 22:12)

… ty můj broučku krásnej! :-) Fakt mi vodpouštíš?! Ani nevíš, jak se mi ulevilo! Měla jsem na sebe dost velkej vztek, a na Durdila taky… :-(

Tak jo. Děkuju ti a du šupky dupky na to! :-) A přeju ti nezapomenutelný Vánočky! :-)

Tvoje skoro tchyně.

what the fuck... (SirSmoke4lot_ButNotSoLot2LikeThisBullShit!, 1.3.2009 10:03)

precetl sem si o vas na zachode v „casopise“ zrovna ste se tam ponekud nesrozumitelnym zpusobem(ssssssss­ssSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSS­SSSSSSsssssssssss??????) snazila stezovat na to jak cizy lide anonyme nenavidi vase fejetony…neco mi na tom nesedelo taxem tu…stacil jeden text a uz se nedivim. vlasticko, richarde, housticku? to myslite vazne…sem mel pocit ze sem se vratil o 20 let a este do sekce scifi…mno poucim se a na zachode zustanu u cteni verneho rozumu zivota kde sou autori este blbejsi ale aspon anonymni…adios!

No... já si to nevymyslela! (Irena Fuchsová, 6.3.2009 20:03)

Já to odkoukala a odposlechla v panťáku! To si, můj milý, jděte vyřídit s tím pánem a s jeho manželkou… Jen tak mimochodem, máte nějaký problém? Peníze? Potence? Nevěrná manželka? Neúspěch v práci? Pokud ano, přečtěte si nějakou moji knížku a bude vám dobře! Pokud ne, tak si sem zase přijďte odplivnout, ano? Mějte se hezky.

Dochází vám dech (diaedi, 26.3.2009 10:03)

Milá paní Fuchsová! Proč jsou všichni, kterým se zdají vaše výplody plytké, hodni opovržení? Myslíte, že základní vzdělání, dojíždění vlakem a napovídání v divadle vám dává oprávnění do všeho kecat? Před rokem kdesi vaše kamarádka Barbora Tachecí prohlásila, že umíte „uchopit témata“. To opravdu umíte, ale potom… Nebuďte hned naježená a nemějte lidi za blbce. Vždyť na ty vaše úspěchy stačí kupecké počty. Suchl vám vydával náklad 15OO kusů a skoro všechno ještě leží po knihkupectvích, sama se tomu divíte. Ostatně kam se z rubriky „Skandál“ vytratilo vaše brilantní hodnocení intelektuálů spolu s hodnocením pořadu „Pošta pro tebe“? Pravda je jedna věc. Nikdo není nucen na vaše stránky lézt.

A proč sem tedy lezete? (Irena Fuchsová, 28.3.2009 20:03)

:-) Vážně mě mrzí, že mi takovéhle dopisy a vzkazy píše jenom :-) „diaedi“ :-) a nikdo jiný.

Na druhou stranu si říkám, zaplaťpámbu aspoň za tenhle jeden negativní názor! Říká se přece, výjimka potvrzuje pravidlo! :-)

Ale stejně by mě zajímalo, čím jsem :-) „diaedimu“ :-) šlápla na kuří voko. Už jsem se ho jednou ptala, ale neodpověděl mi… Možná se ho zeptám, až ho potkám! :-) Ten bude koukat, šotek… :-)

Protože nejsem nucen, tedy dobrovolně ! (diaedi, 30.3.2009 08:03)

Kolik výjimek je potřeba na potvrzení jednoho pravidla? Já jen, že „diaedi“ vám i komukoli jinému psal poprvé.

Tak vám to řeknu takhle, diaedi... (Irena Fuchsová, 30.3.2009 18:03)

… v rubrice KDYŽ MI CHCETE NAPSAT, je můj e-mail i mé telefonní číslo. Jmenuju se Irena Fuchsová. Z mých stránek se o mně a mé rodině dozvíte dost věcí.

:-( A co vím o vás? :-(

Proto už s vámi komunikovat nebudu, ano? Mějte se hezky.

Dělníci všech zemí spojte se! (Blondýna, 27.1.2010 14:01)

Paní Ireno, proč si přečtu bezvadnou povídku od Vás a v diskuzi je příspěvek od nějakého „sedřeného“ nevzdělaného dělníka či horníka, co se Vám vysmívá nebo čímkoliv opovrhuje??? Ať si jde sednout do hospody, vzpomíná tam na socialismus a neopruzuje!

Blondýno moje milá... (Irena, 29.1.2010 15:01)

… myslím, že bysme se vobě divily, co by se z toho lempla vyklubalo! :-)

Věřte mi, určitě by to nebyl, jak píšete: „sedřený nevzdělaný dělník či horník…", už proto, že od sedřených lidí bychom se všichni mohli učit…

Vsadila bych se, že je to nějaký můj kamarád… bývalý… nebo kamarádka… bývalá… viď, Jitko?

Úspěch se neodpouští, zvlášť ne v maloměstském Kolíně.

Ať se vám i další moje povídky zdají bezvadné, blondýno! Mějte se hezky!

VÁŠ KOMENTÁŘ

jméno

e-mail

pamatuj si mě [?]

titulek

komentář

ZPĚT NA VŠECHNY SKANDÁLY

design Jiří VANČURA, web Tomáš ADÁMEK, 2006–2017