KDYŽ se řekne SKANDÁL

KDYŽ JE ŽIVOT BAREVNÝ

Přijela jsem před čtyřmi lety na besedu do jedné knihovny, vešla jsem do sálu a v první řadě si stoupl :-] mladý muž. :-] Díval se na mě jako na královnu. Takhle se na mě nikdy v životě žádný muž nedíval a dívat nebude, pomyslela jsem si s lítostí a věděla jsem, že je to gay...

Ve starém domě, kde jsem se narodila, bydlel naproti našemu bytu :-? pán, :-? který žil sám.

„Je na kluky,“ říkali dospělí a já to už jako čtyřletá chápala a respektovala. Život je prostě :-] barevný. :-] Někdo je na :-P holky, :-P jiný na :-D kluky. :-D Babička mu prala, když k nám přišel, dal si s tátou pivo, mně a bratrovi nosil hračky, s maminkou klábosil na chodbě a občas zmizel. Když jsem se po něm ptala, řekli mi rodiče, že je zase :-( zavřený… :-(

V osmnácti letech jsem nastoupila do kolínského divadla a dalších pětadvacet let jsem kolem sebe měla hned několik :-] gayů, :-] ze kterých se většinou stali mí kamarádi. Život s nimi byl barevný, i když to byli, bohužel, gayové 8-O zakuklení. 8-O Věděli, že víme, že jsou gayové a my věděli, že oni ví, že to víme. Mezi sebou jsme o nich mluvili, ale před nimi jsme neřekli nikdy nic.

Občas se některý ;-) kulisák ;-) opil a po premiéře vykřičel v klubu „tajemství“ jejich barevnosti a my všichni, včetně gayů, hráli 8-) hluché brouky. 8-) Bylo mi to líto. Kdyby nebyli zakuklení, mohl být náš společný život ještě více barevnější. Několikrát jsem se velmi opatrně pokusila dostat se pod jejich kukly, ale nešlo to, klíč drželi pevně v ruce oni.

Na konci devadesátých let jsem se poprvé osobně setkala s hercem, o kterém všichni věděli, že je gay, protože to o sobě všem řekl už na herecké škole. ;-) Jaroušek Šmíd ;-) mi tehdy daroval svobodu mluvit s gayem jako s gayem. Poprvé v mých skoro padesáti letech! A byla to svoboda s hodně barevnými křídly, řeknu vám!

Napsala jsem pro něho svou první gayovskou povídku, a když vyšla, přinesla jsem časopis do Činoherního klubu a v pánské šatně s ním mávala nad hlavou. „Jaroušku, napsala jsem o tobě gayovskou povídku!“

Barvy svobody, se kterou jsem tuhle větu mohla říct před ostatními kolegy v pánské šatně Činoherního klubu, vidím dodnes, i :-] usměvavého Jarouška… :-] Během týdne jsem napsala další tři gayovské povídky a pak jsem si domluvila schůzku s hercem :-] Jiřím Hromadou. :-] Tento Bůh českých gayů mi tyto tři povídky a mnoho dalších, vydával celý rok v gayovském měsíčníku.

A za dva roky, v roce 2002, mi vyšla povídková kniha Když muž miluje muže, a protože už není k sehnání, posílám ji těm, kdo ji touží mít, alespoň e- mailem… Dodnes jsem se nesetkala s jedinou negativní reakcí a mezi všemi těmi kladnými a barevnými, kraluje tato krátká esemeska.

:-] „Čtu si knihu o mužích a pláču. Ta kniha má mnoho let zpoždění. Možná, kdyby ji četl můj bratr, tak by tady ještě byl. Teprve teď jsem ho pochopila…“ :-]

Poznala jsem díky této knize o mužích – je pravděpodobně jediná, která u nás vyšla a napsala ji žena- desítky gayů a z některých se stali mí kamarádi. Můj život s nimi je nádherně barevný…

Nedávno jsem jela vlakem s :-D kamarádem Honzou, :-D povídali jsme si, zdálo se mi, že jsme oba zabraní do debaty, ale Honzík přesně věděl, že chci zavřít okno, protože na mě táhne, poposedl si, abych si mohla natáhnout nohy, zeptal se, jestli chci podat noviny, nabídl mi svou svačinu i pití – vyhřívala jsem se spokojeně v jeho péči a to si ještě, prosím, představte, že se na mě celou cestu obdivně koukal! A když vlak zastavil, vystoupil přede mnou, otočil se ke mně, podal mi ruku a pomohl mi vystoupit, jako kdybych byla 8-) královna! 8-)

Dojíždím patnáct let, a tohle se mi stalo poprvé a to jsem vystupovala z vlaku s mužskými tisíckrát! Nikdy mi žádný takhle galantně a ohleduplně nepomohl! Nikdy! Měli jste vidět ty :-x závistivé pohledy :-x žen a dívek! Pánové, myslíte si snad, když k nám budete galantní, že si o vás budeme myslet, že jste gayové? To víte, že ne! A i kdyby? Stalo by se něco? Lepší :-] galantní homosexuál :-] než :-x hulvátský heterosexuál! :-x

Když jsem nedávno mluvila s Jiřím Hromadou, zeptala jsem se ho, které slovo je lepší. Gay nebo homosexuál?

„Proč máme být vlastně nějak označováni,“ zeptal se mě s úsměvem a pak řekl, že je to jedno. „Někomu se líbí gay, jinému ne. Nám vadilo slovo -sex- ve slově homosexuální. Proto používáme gay. Ale důležité je, že jsme. Protože bez nás by byl život méně barevný…“

P. S. Ten :-] mladý muž, :-] o kterém jsem psala na začátku, a který chtěl na besedě v knihovně podepsat moji knihu Když muž miluje muže, se jmenuje David. Už čtyři roky se koupu v jeho neutuchajícím obdivu, pravidelně za mnou jezdí každý rok do klimkovických lázní, a když jsem s ním, stává se ze mě královna, protože on se ke mně jako ke královně chová.

Pánové, být vámi, přemýšlím o tom, co jste si právě přečetli! Možná to nevíte, ale v každé ženě je spící královna. I v té vaší…

ZPĚT NA VŠECHNY SKANDÁLY

komentáře k tomuto článku:

:-) (Peťulka, 4.4.2010 13:04)

Vy to možná taky nevíte, ale tohle je úžasně krásně napsaný! :-) :-D

Ale jdi, ty broučku! (Irena, 5.4.2010 10:04)

A už jsi dostala nařezáno, Peťulko? My máme generálku a náš slovenský pan režisér Čičvák nás všechny postříkal voňavkou do vlasů a popřál nám, ať jsme krásný a zdravý a mladý! :-) A až přijedu, tak mě zmrská pan Fuchs, páč si včera na chalupě máčel svoji stoletou pomlázku v sudě… Kéž by ji tam zapomněl! :-)

Pozdrav Bůh (Peťulka, 21.4.2010 11:04)

Jojo,dostala, samozřejmě. Galáni nešetřili :-D. Stoletejma to bolí nejvíc, hmmm :-(. Jé,a přijedete za mnou, že jo?:-D i s Jolankou!!!

Jasně, že přijedeme - no, spíš přijedu! (Irena, 21.4.2010 22:04)

Z Hlaváku k tobě jezdí vlak. Asi přijedu sama, ségra mi nepíše a já jí taky nenapíšu. Vždycky jí píšu první já, tak ať teď zvedne pracky a napíše vona, viď? :-) Asi se urazila, já se s ní totiž nepářu, a vona na to není zvyklá, ale co, je vo šestnáct let mladší, tak ať si trhne! :-)

V květnu, Peťulko, dřív se k tobě nedostanu! Přijedu dopoledne, ty hodíš áčko a odpoledne pojedu domů, co říkáš? Papa, beruško moje! Irenka.

Samozřejmě (Peťulka, 22.4.2010 15:04)

No,možná tím,že jsem se pořád ještě nedokopala k tomu jí odpovědět :-( . Nějak mi to blbne a všechno se bortí,huááách. Jojo, klidně hodím, ona to fyzikářka jaderka přežije :-D . …V květnu klidně, já v dubnu pendluju za těma dvěma chlapama, co vám od jednoho jde jiskra tam a od druhého i zpátky :-D .Skoro to vypadá, jako bych měla tolik amantů co sestřiček :-) . Jojo, z Hlaváku jezdí. Já si Fuchsovou vyzvednu na nádraží :-) !

Vyzvedni!!! (Irena, 22.4.2010 23:04)

:-) :-) Budu v úschovně! :-) :-)

Právě jsem dopsala Fuchsovinu, kde se zmiňuju i vo tobě… no jo, Peťulko, jsi strašně vlezlá, víš? Vlezeš mi všude… :-) Ale s tím nic nenaděláš. Ty prostě taková seš… :-)

*dusí se smíchy* (Peťulka, 23.4.2010 09:04)

To mě nenapadlo, že v takovým zapadákově, kde jsme my,je něco jako úschovna? :-D. Já si najdu svého mimozemšťana :-D . Jakou? Kde je? Okamžitě ji chci poslat na email anebo zveřejnit tady! A dám si ji na web :-D . Já vždycky někam vlezu, obrnář nikdy nevchází, ale vlézá :-D . Jsem tak trochu, no … ale ještě mě za to nikdo nezabil :-D …avšak už se jistě stojí fronty :-D .

Tercova desitka!! (Milos, 15.7.2010 16:07)

Zase se vam to moc povedlo!!!!Asi vas budu kupovat a cist kde se da!!

Jsme na sebe napojený, Miloši! (Irena, 15.7.2010 20:07)

Teď jsem vám poslala e-mail, a napadlo mě, že se podívám sem a vida – jdu po vašich stopách! :-) Mám velkou radost, že jste mě našel!

Zajímavý postřeh - s tím gayem... (MUDr. Antonín Janák, 9.8.2010 14:08)

přesně tentýž postřeh jsem četl v knížce Geralda Durella: „O mé rodině a jiné zvířeně“!

VÁŠ KOMENTÁŘ

jméno

e-mail

pamatuj si mě [?]

titulek

komentář

ZPĚT NA VŠECHNY SKANDÁLY

design Jiří VANČURA, web Tomáš ADÁMEK, 2006–2017